4. dubna

Sv. Benedikta z Palerma, řeholníka 1. řádu

Nezávazná památka

Svatý Benedikt z Palerma, nazývaný také »Il Moro« (tj. »Tmavý«, »Černý«), se stal vůbec prvním světcem tmavé pleti svatořečeným řádným kanonickým procesem.

Narodil se roku 1526 v San Filadelfio, dnes San Fratello, na Sicílii (provincie Messina). Byl vnukem černošských obyvatel ze subsaharské Afriky. Jeho rodiče, původně otroci, byli křesťané. Když mu bylo 21 let, připojil se ke skupině poustevníků sídlících poblíž jeho rodiště, které vedl Girolamo Lanza. Když na jaře 1562 papež Pius IV. odvolal schválení Julia II. a nařídil, aby se poustevníci přidali k libovolné komunitě, sestupuje do Palerma a vstupuje k menším bratřím observantům v konventu Santa Maria di Gesù. Stává se populárním u všech vrstev obyvatel Palerma. Stará se o kuchyni, i když je analfabet, vyučuje novice. Vroce 1578 je dokonce na tři roky zvolen kvardiánem. Jeho pověst se šíří do Španělska i Portugalska. Proslul už za života některými zázraky. Zemřel v Palermu 4. dubna 1589.

Jeho úcta se zvláště zásluhou krále Filipa III. rozšířila po celém hispánském světě. Slavný autor Lope de Vega, františkánský terciář, se jím nechal inspirovat a napsal o něm komedii »El santo negro Rosambuco de la ciudad de Palermo« (O svatém černém Rosambukovi z města Palerma), která je zároveň důležitým historickým dokumentem. Papež Benedikt XIV. blahořečil bratra Benedikta v roce 1743 a Pius VII. jej svatořečil 24. května 1807. Jeho relikvie jsou dnes umístěny v kostele S. Maria del Gesù v Palermu a jsou cílem stálé lidové úcty. Je spolupatronem města Palerma, patronem Afroameričanů a lidových misií u obyvatel tmavé pleti v Severní Americe. »San Benedetto il Moro« je od roku 2000 také název katedry »Palermského projektu UNESCO«, která má za cíl podporovat mezikulturní a mezináboženský dialog a výzkum na téma otroctví, kulturního a náboženského míšení.

Společné texty o svatých mužích (o řeholnících).