24. září

Nalezení těla sv. Kláry

Nezávazná památka

Když roku 1253 svatá Klára zemřela, bylo její tělo pohřbeno nejdříve v kostele svatého Jiří, potom v chrámě jí zasvěceném. Roku 1850 byl hrob otevřen a svaté ostatky opět vystaveny úctě věřících.

Společné texty o pannách.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z Prvního listu svaté Kláry sv. Anežce České

(Františkánské prameny I, Spisy sv. Františka a sv. Kláry, a cura di B. Štivar, Ottobre 12, Velehrad 2001, 1ListAn 12–29, s. 167–168; FF 2863–2867)

Kdo miluje nějakou pozemskou věc, ztrácí plod lásky

Tedy, sestro nejmilejší, či spíše paní hodná vší úcty, vždyť jste snoubenkou, matkou i sestrou¹ mého Pána Ježíše Krista, označená zářící korouhví neporušitelného panenství a nejsvětější chudoby. Upevňujte se ve svaté službě, která již započala planoucí touhou po chudém Ukřižovaném, jenž pro nás všechny podstoupil utrpení kříže², vytrhl nás z moci knížete temnot³, v níž jsme byli drženi, spoutáni okovy pro přestoupení prvních rodičů, a smířil nás⁴ s Bohem Otcem. Ó blažená chudoba, která těm, kdo ji milují a objímají, poskytuje věčné bohatství! Ó svatá chudoba! Těm, kdo ji mají a po ní touží, je Bohem přislíbeno nebeské království⁵ a věčná sláva a blažený život (jim) bez pochyby bude dán! Ó zbožná chudoba, kterou Pán Ježíš Kristus, který vládl a vládne nebi i zemi, který také řekl a stalo se⁶, se rozhodl nade vše ostatní si vyvolit! Neboť lišky mají doupata, říká, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka, to jest Kristus, nemá, kde by hlavu složil⁷, ale když sklonil hlavu, odevzdal (svou) duši⁸.

Jestliže tedy takový a tak veliký Pán vstoupil do panenského lůna a chtěl se objevit na světě jako opovrhovaný, nuzný a chudý, aby lidé, kteří byli velmi chudí a potřební a trpěli velkou potřebou nebeské potravy, stali se v něm bohatými vlastnictvím nebeských království. Radujte se a velmi jásejte⁹, naplněna nesmírnou radostí a duchovním veselím, neboť když jste si více oblíbila pohrdání světem než pocty, víc chudobu než dočasné bohatství a raději než na zemi (chcete si) ukládat poklady v nebi, kde je ani rez nežere, ani mol neničí a zloději je nevykopou ani neukradnou¹⁰, vaše hojná odměna je v nebesích¹¹ a zajisté jste si zasloužila být nazývána sestrou, snoubenkou a matkou¹² Syna nejvyššího Otce a slavné Panny.

Věřím totiž, že jistě víte, že království nebeské je Pánem přislíbeno a darováno pouze chudým¹³, protože dokud se milují věci časné, ztrácí se plody lásky. Nelze sloužit Bohu i mamonu, protože buď se jeden miluje a druhý se má v nenávisti, nebo se jednomu slouží a druhým se pohrdá¹⁴. Oblečený nemůže zápasit s nahým, protože rychleji bude sražen k zemi ten, kterého je možné za něco chytit¹⁵. A (nelze) zůstat slavným ve světě a kralovat tam s Kristem, protože dříve bude moci projít velbloud uchem jehly, než bohatý vstoupit do nebeského království. Proto jste odložila (královská) roucha, totiž časné bohatství, abyste nebyla přemožena protivníkem a mohla vejít strmou cestou a úzkou branou¹⁶ do nebeského království.

¹ Srov. Mt 12, 50. ² Žid 12, 2. ³ Kol 1, 13. ⁴ 2 Kor 5, 18. ⁵ Srov. Mt 5, 3. ⁶ Žl 32 (33), 9. ⁷ Mt 8, 20. ⁸ Jan 19, 30. ⁹ Srov. Hab 3, 18. ¹⁰ Mt 6, 20. ¹¹ Mt 5, 12. ¹² Srov. Mt 12, 50. ¹³ Srov. Mt 5, 3. ¹⁴ Srov. Mt 6, 24. ¹⁵ Srov. sv. Řehoř Veliký: Homilia in evangelia II, 32, 2 (PL 76, 1233B). ¹⁶ Srov. Mt 7, 13–14.

Zpěv po druhém čtení Žl 84 (83), 5.8.11

Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine, stále tě mohou chválit. Půjdou se silou stále větší. * Lepší je den v tvých nádvořích než jinde tisíc.

V. Raději budu stát na prahu domu svého Boha než přebývat ve stanech bezbožníka. * Lepší je.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Pán jí dal korunu místo popela, olej radosti místo šatu smutku, za ducha pokání píseň chvály.

Závěrečná modlitba

Bože, slavíme památku svaté panny Kláry a prosíme tě: ať ji v očekávání slavného vzkříšení následujeme, pro její zásluhy jsme posíleni v naději a lásce a na věčnosti máme účast na tvé slávě. Skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Navěky se s tebou zasnoubím, praví Pán; zasnoubím se s tebou milosrdenstvím a slitováním, zasnoubím se s tebou věrností. (Srov. Oz 2, 21–22)