Bl. Bonaventury z Potenzy, kněze 1. řádu

26. října

Bl. Bonaventury z Potenzy, kněze 1. řádu

Nezávazná památka

Bonaventura se narodil roku 1651 v Potenze v Itálii. Vstoupil k minoritům, kde vynikal horlivostí, přísností života, poslušností a úctou k Nejsvětější svátosti. Jako kněz horlivě kázal, zpovídal a navštěvoval nemocné. Zvláštní péči věnoval chudým, lidem na okraji společnosti a zejména vězňům. Zemřel 26. října 1711. Blahořečil ho 26. listopadu 1775 papež Pius VI.

Společné texty o duchovních pastýřích (o řeholnících).

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z díla svatého Bonaventury, biskupa, O dokonalosti života sestrám

(De perfectione vitae, Prolog a kap. 7, 1–3: Opera Omnia, sv. 8, s. 107, 124–125)

Milovat Boha znamená podřídit svou vůli vůli Boží

Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine, a ve svém zákoně vyučuješ.1 Vyznávám, že nepovažuji za moudrého nikoho jiného než toho, koho poučilo pomazání Ducha Svatého. Jen ten je totiž vpravdě blahoslavený, jak svědčí prorok David, jen ten je doopravdy moudrý, jehož mysl Hospodin vychoval a jehož ducha poučil o svém zákoně. Jedině Hospodinův zákon je přece dokonalý, jedině on je spolehlivý, jedině on navrací duše na cestu spásy. Hledáme-li poučení, to znamená, chceme-li být vyučeni v Hospodinově zákoně, je třeba hledat nejen navenek v knížkách, ale spíše tak, že k němu přilneme v nitru myslí oddanou Bohu. Je také třeba toužit, abychom ho poznali v duchu a moci, aby tak v našem nitru učil ten, který jediný dokáže proměnit vnější přísnost zákona ve vnitřní sladkost.

Boží zákon učí, co je třeba konat, čemu je třeba se vyhýbat, v co věřit, o co prosit v modlitbě, po čem toužit a čeho se bát. Učí, jak se stát dokonalým a neposkvrněným, jak zachovávat dané sliby, jak oplakávat spáchané hříchy, jak pohrdat světskými věcmi a zavrhovat tělesné, a nakonec poučuje o tom, jak proměňovat celé srdce, celou duši a celou mysl podle vzoru samého Ježíše Krista.

Veškerá moudrost světa je ve srovnání s tímto učením omezená a hloupá. Jen ten bude doopravdy moudrý a doopravdy šťastný, kdo nebude zapomnětlivým posluchačem tohoto učení, ale bude podle něj jednat. K umrtvování neřestí, k pokroku v milosti, k dosažení nejvyšší dokonalosti ve všech ctnostech nelze doporučit nic lepšího ani vymyslet nic vhodnějšího nad lásku. Láska má totiž tak velikou moc, že jen ona jediná zavírá peklo, jen ona otvírá nebe, jen ona dává naději na spásu, jen ona působí, že je člověk milý Bohu. Láska má tak velikou moc, že jen jí jediné ze všech ctností příslušídoopravdy jméno ctnost. Její zásluhou je ten, kdo ji má, bohatý a šťastný, zatímco ten, kdo ji nemá, je ubohý, chudý a nešťastný. Když je tedy láska tak významnou ctností, je třeba přede všemi ctnostmi usilovat o lásku, a to ne o jakoukoliv lásku, ale jen o tu, kterou milujeme Boha nade všechno a bližního kvůli Bohu. Jak však máš milovat Stvořitele, to tě učí sám tvůj Ženich v evangeliu, když říká: Miluj Pána, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.2 Dávej bedlivě pozor, milovaná služebnice Ježíše Krista, jakou lásku od tebe očekává tvůj milovaný Ježíš. Tvůj nejmilejší jistě chce, abys své lásce k němu dala celé srdce, celou svou duši, celou svou mysl tak, aby v celém tvém srdci, v celé tvé duši, v celé tvé mysli neměl vůbec nikdo žádný podíl kromě něho.

Zcela jistě miluješ celou duší tehdy, když neděláš ráda to, co chceš ty, co radí svět nebo co ti namlouvá tělo, ale ochotně a bez reptání konáš to, o čem víš, že to chce tvůj Pán a Bůh. Miluj tedy Pána, svého Boha, celou svou duší, to znamená uveď svou vůli ve všem v soulad s vůlí Boží.

1 Žl 94 (93), 12. 2 Mt 22, 37.

Zpěv po druhém čtení 1 Sol 3, 12–13; 4, 3

Ať ve vás Pán rozhojňuje stále víc a více lásku jednoho k druhému i ke všem lidem. * Ať posilní vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými.

V. Neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení. *Ať posilní.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka, praví Pán. (Mt 12, 50)

Závěrečná modlitba

Bože, tys vyznamenal blahoslaveného Bonaventuru ctnostmi poslušnosti a lásky k bližnímu; na jeho přímluvu dej, abychom podle jeho příkladu věrně plnili tvá přikázání a s radostí ducha činili pokroky na cestě dokonalosti. Skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst; byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně. Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali. (Srov. Mt 25, 35.36.40)