22. října

Bl. Josefíny Leroux, panny a mučednice 2. řádu

Nezávazná památka

Narodila se v Cambrai v severní Francii 23. ledna 1747 a roku 1770 složila sliby u klarisek. Revolučními zákony byla roku 1791 donucena opustit klášter a uchýlila se k voršilkám do Valençonu, kde žila její sestra. Byla však znovu násilím vyhnána z kláštera, odsouzena k smrti a 23. října 1794 popravena. Blahořečil ji 13. června 1920 papež Benedikt XV.

Společné texty o panně mučednici.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z pojednání svatého Ambrože, biskupa, O panenství

(De virginitate: PL 16, 297–299)

Stále rozjímej o Kristu a jeho příchod očekávej

A ty, duše, ty, jedna z panen, která osvěcuješ krásu svého těla světlem ducha, (vždyť jsi tak podobna církvi, s kterou jsi srovnávána), ty, pravím, na svém loži v noci stále rozjímej o Kristu a každým okamžikem očekávej jeho příchod. Zdá-li se ti, že se opožďuje, vstaň. Zdá se, že se opožďuje, když svůj hlas neprobouzíš žalmy. První myšlenky po probuzení zasvěť Kristu, první své činy obětuj Kristu.

Slyšela jsi, že tě volá: Sestup, nevěsto, z Libanonu, sestup z Libanonu,¹ půjdeš a přejdeš silou víry; půjdeš do světa bojovat, přejdeš ke Kristu, abys nad světem zvítězila. Slyšela jsi, že tě ochránil před lvy a pardály, to je před útoky zlého ducha, slyšela jsi, že se mu líbí krása tvých ctností; slyšela jsi, že vůni tvých šatů, to je vůni nedotčenosti, dal přednost přede všemi ostatními vůněmi; slyšela jsi, že jsi zahrada zavřená a plná sladkého ovoce.² Pros tedy, aby tě ovanul Duch Svatý, aby ovanul tvé lože a zahrnul tě žárem zbožné mysli a duchovními milostmi. On ti odpoví: Spím, ale mé srdce bdí.³ Slyš jeho hlas, jak klepe na dveře a volá: Otevři mi, má sestro, moje milá, má čisťounká holubičko; přítelkyně láskou, holubičko prostotou, čisťounká ctností; vždyť mám hlavu smočenou rosou.⁴

Po takové Kristus zatoužil, takovou si tě Kristus vyvolil. Přichází tedy otevřenými dveřmi; neboť nemůže oklamat ten, kdo slibuje, že přijde. Obejmi tedy toho, koho jsi hledala, přistup k němu a budeš prozářena světlem, drž ho pevně, pros ho, aby hned neodešel, zapřísahej ho, aby zůstal. Boží slovo spěchá pryč, když se setká s lhostejností, nezůstává, když cítí nedbalost.

A co říká tvá duše? Hledala jsem ho, ale nenalezla, volala jsem ho, ale neozval se.⁵ Nemysli, že se mu nelíbíš, když tak rychle odešel, ač jsi volala, prosila, otevřela; často na nás dopouští zkoušky. Ale i kdyby se ti zdálo, že odešel, vyjdi a opět ho hledej. Neboj se už, Bohu zasvěcená, těch obávaných a bdělých pouličních strážců, neboj se těch, kdo obcházejí po městě, neboj se ran, které nemohou uškodit těm, kdo následují Krista. I kdyby ti vzali tvé tělo a život, Kristus je u tebe. U něj máš přebývat, až ho nalezneš, aby snad od tebe neodešel; neboť rychle opouští nedbalé.

¹ Srov. Pís 4, 8. ² Srov. Pís 4, 8–12. ³ Pís 5, 2. ⁴ Srov. Pís 5, 2. ⁵ Pís 5, 6.

Zpěv po druhém čtení Srov. Žl 45 (44), 12

Přistup, nevěsto Kristova, a přijmi korunu, kterou ti od věků připravil Pán. * Vždyť z lásky k němu jsi prolila svou krev.

V. Pojď, moje vyvolená, posadím tě na svůj trůn; neboť sám král touží po tvé kráse. * Vždyť.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Blahoslavená Josefína vzala na sebe svůj kříž a následovala Krista, Ženicha panen a Krále mučedníků.

Závěrečná modlitba

Bože, pomáhej nám, ať následujeme zářný příklad statečnosti a čistoty blahoslavené panny a mučednice Josefíny, jejíž výroční památku s radostí slavíme, a dej, abychom měli užitek z toho, co ona získala svými zásluhami. Prosíme o to skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Jedinou obětí dosáhla dvojího vítězství: jako panna i jako mučednice.