Sv. Jana z Dukly, kněze 1. řádu

Nezávazná památka

Jan se narodil v Dukle roku 1414. Vstoupil do Řádu menších bratří, byl vysvěcen na kněze a působil v malopolských klášterech. Pod vlivem sv. Jana Kapistrána přestoupil do přísnější větve tzv. bernardinů. Působil potom v Krakově, Poznani a Lvově. Zemřel ve Lvově 29. září 1484. Svatořečil ho papež Jan Pavel II. 10. června 1997.

Společné texty o duchovních pastýřích (o řeholnících).

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z kázání svatého Bonaventury, biskupa

(Dom. III in quadragesima, Sermo 1: Opera Omnia, sv. 9, s. 222; Dom. IV post Pent., Sermo 2: Opera Omnia, sv. 9, s. 375)

Ten, kdo hlásá Boží slovo, byl poslán Pánem

Rty kněze mají dbát vědomosti a poučení se hledá z jeho úst, neboť je poslem Hospodina zástupů.¹ V této větě jsou obsaženy tři vlastnosti potřebné pro toho, kdo chce hlásat Boží slovo. Totiž: náležité vědění, dar řeči a život potvrzující hlásané učení. Bylo by nebezpečnou opovážlivostí hlásat slovo bez odpovídajících vědomostí, nadarmo by bylo hlásáno, kdyby nezasáhlo posluchače, a neslušelo by se je hlásat, kdyby chybělo svědectví dobrého života.

Bylo řečeno, že rty kněze mají dbát vědomosti. Tím je myšleno, že božskému učení je třeba rozumět a uchovávat jeho poklad v milujícím srdci. Poučení se hledá z jeho úst – říká Písmo – a to je způsobeno uměním řeči neboli výkladu božského učení. Ozdobou vědění i pěkné řeči je život potvrzující pravdu toho, co je hlásáno. Kněz promlouvající Božím jménem bude jen tehdy nazván andělem neboli poslem Hospodinovým, bude-li jeho život svatý a neposkvrněný.

Bylo také řečeno: Zajeďte na hlubinu a spusťte sítě k lovení.² Těmito slovy vyzývá Spasitel k horlivosti o spásu duší, k tomu, aby byly vytrženy z hlubin nepravosti, zaslepenosti, zkázy a úpadku, aby byly získány ty, které se nám ďábel snaží vyrvat. Vyjet na hlubinu může také znamenat, že máme vést duše k úctě před nesmírným majestátem všemohoucího Boha, ukazovat jim nekonečnou jasnost Boží moudrosti, dát jim ochutnat nepomíjející sladkost Božích milostí, vzbudit v nich touhu po nezměrné slávě věčného života.

Máme rozhodit sítě k lovu a získávat duše slovem spasitelného učení, příkladem života podle evangelia a vytrvalou modlitbou plnou důvěry a s láskou na sebe máme přijímat břemena druhých.

¹ Mal 2, 7. ² Lk 5, 4.

Zpěv po druhém čtení 1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice.

Závěrečná modlitba

Bože, tys obdaroval svatého kněze Jana ctnostmi veliké pokory a trpělivosti; veď i nás, abychom následovali jeho příklad a obdrželi stejnou odměnu jako on. Skrze tvého Syna…