22. září

Sv. Ignáce ze Santhia, kněze 1. řádu

Památka

Ignác Belvisotti se narodil 5. června 1686 v Santhia (Itálie) a při křtu dostal jméno Vavřinec Mořic. Stal se diecézním knězem, později se zřekl farnosti a 24. května 1716 vstoupil do Řádu menších bratří kapucínů. Vynikal velkou poslušností vůči představeným a během svého života vykonával různé služby, v nichž vynikal velikou svatostí života a hloubkou učení. Mimo jiné byl i novicmistrem a vojenským kaplanem. Mnoho let pobýval v konventu na Monte dei Cappuccini u Turína, kde se věnoval duchovnímu vedení věřících a službě nemocným. Tam také zemřel 22. září 1770. Stal se známým nejen vykonanými zázraky, ale zvláště díky hrdinskému stupni svých ctností. Pavel VI. jej zapsal mezi blahoslavené 17. dubna 1966. Svatořečil ho Jan Pavel II. 19. května 2002.

Společné texty o svatých mužích (o řeholnících).

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z dopisu svatého Ignáce ze Santhia

(Provinční archiv OFMCap., Provincie Piemonte)

Ve své prozřetelnosti to Pán zařídil tak, že protivenství tohoto světa slouží jako brzda hříchu a jako žebřík, po kterém lze bezpečně vystoupit do ráje, neboť odvracejí srdce člověka od pozemského, k němuž přilnout je značnou překážkou naší spásy. O tom musíš být přesvědčen. Zvláště když vezmeš v úvahu, že královskou cestou do ráje, kterou prošel náš Pán Ježíš Kristus, je svatý kříž. Tím spíše máme jít touto cestou i my, jeho tvorové, jestliže chceme dojít do ráje, pro který jsme byli stvořeni.

Cítíš se ztrápený a stísněný? Pak jsi tedy jistě na správné a bezpečné cestě, která vede do nebe. Musím tě ale upozornit, že ke spáse nestačí nést kříž, ale je nezbytně nutné nést ho s Kristem a jako Kristus. S Kristem, to je s jeho svatou milostí, bez které každé naše snažení a utrpení zůstává bez zásluh. Jako Kristus, to je pokorně, trpělivě, odevzdaně, neboť takto nesl on svůj kříž. účast na jeho slávě získali pouze ti, kdo se podíleli na jeho utrpení a nesli svůj kříž s ním a tak jako on.

Snaž se tedy nést svůj kříž s Kristem a chraň se všeho, co by tě mohlo připravit o tuto zásluhu. A tak jako on se pokorně a s odevzdaností podřizuj vůli Boží, nes kříž jako křesťan a Kristův učedník, aby se ti tak stal rychlou a bezpečnou cestou k dosažení oné slávy, kterou Bůh připravil těm, kdo tímto způsobem nesou svůj kříž. Budeš-li takto smýšlet, tvůj duch získá sílu, odvahu a pevnost dobrého vojáka Ježíše Krista.

Znovu opakuji: Pán, který nás zachránil křížem, nám umožňuje, abychom se i my zachránili svými kříži. Proto přichází, aby je rozdělil do všech domů a všem lidem, jak on sám uzná za vhodné ke své slávě a k našemu dobru. Blahoslavení budou ti, kdo je dokáží nést moudře a s křesťanskou odevzdaností, neboť i nám tím poslouží jako žebříčky k dosažení větší slávy v ráji. I na tebe Pán pamatoval se svým podílem. Budu za tebe bez ustání prosit, abys rostl v trpělivosti a odevzdanosti, a tak dosáhl oné nejvyšší slávy, která je pro tebe připravena v ráji, kde Kristu poděkuješ za to, že ti umožnil mít podíl na jeho kříži.

Kdyby ti Svatý otec poslal z Říma relikvii Svatého kříže, přijal bys ji s největší úctou a zbožností a poděkoval bys mu za tak velký projev cti a přízně. Nuže, nejvyšší velekněz, Ježíš Kristus, ti poslal z nebe část svého kříže: jsou to soužení, která tě potkala. Nes je pro lásku k němu, snášej je s odevzdaností, a nejen to, poděkuj mu za jeho přízeň, která je vyhrazena duším, které si zvlášť zamiloval.

Zpěv po druhém čtení Řím 8, 17–18; 1 Petr 5, 10

Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. * Musíme však jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.

V. Když teď nakrátko snesete utrpení, Bůh, dárce veškeré milosti, který vás pro zásluhy Krista Ježíše povolal ke své věčné slávě, sám vás zdokonalí, utuží, utvrdí a upevní. * Musíme však.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Raději se budu chlubit svými slabostmi, aby se na mně projevila Kristova moc; neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný. (Srov. 2 Kor 12, 9–10)

Závěrečná modlitba

Všemohoucí věčný Bože, tys chtěl, aby lidská přirozenost byla obnovena tím, že poslušnost znovu získá to, co pýcha ztratila; dej, ať nás modlitby a příklad života svatého Ignáce povzbudí k plnění tvé vůle, neboť nás učíš, že právě na tom závisí naše vykoupení. Prosíme o to skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Ten, který mě poslal, je se mnou a neopustí mě, neboť vždycky konám to, co se mu líbí.