11. srpna

Sv. Kláry z Assisi, panny 2. řádu

Svátek

Slavnost pro 2. řád

Narodila se v Assisi roku 1193 a pocházela ze šlechtické rodiny. Rozhodla se následovat příkladu sv. Františka a svých dvou bratranců Silvestra a Rufina, kteří se k němu připojili. Opustila domov, přijala z rukou sv. Františka řeholní šat (1212) a po krátkém pobytu u benediktinek se usadila v klášteře u sv. Damiána. Ten se pak stal mateřským klášterem ženské větve františkánského řádu – klarisek. Brzy se k ní připojily další, mezi nimi i její dvě rodné sestry Anežka a Beatrice a po smrti otce i její matka Hortulana. Pro přísnost dodržování naprosté chudoby papežové dlouho váhali s potvrzením její řehole; dočkala se ho až těsně před svou smrtí 9. srpna 1253. Zemřela 11. srpna 1253 po téměř třicet let trvající nemoci, která ji většinou poutala na lůžko. Jejího pohřbu se zúčastnil sám papež Inocenc IV., po dvou letech 15. srpna 1255 byla prohlášena za svatou papežem Alexandrem IV. a kostel sv. Jiří, kde byla pohřbena, byl přebudován na baziliku, která nese její jméno.

První nešpory

Hymnus jako v 2. nešporách.

1. ant. Pojďte, dcery, naproti Pánu, a budete žít v jeho světle.

Žalmy a kantikum ze společných textů o pannách.

2. ant. Střežit vinici jí přikázal, rozkvetlou vinici šířící vůni.

3. ant. Pán ji vyvolil, aby byla před ním svatá a neposkvrněná v lásce.

Krátké čtení Mdr 6, 13–14

Moudrost předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první. Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří.

Zpěv po krátkém čtení

O. Všemohoucí Bůh * opásal mě silou. Všemohoucí.

V. Postavil mě na cestu nevinnosti, * opásal mě silou. Sláva Otci. Všemohoucí.

Ant. ke kant. P. M. Radostí jásám v Hospodinu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky. (Srov. Iz 61, 10)

Prosby

Kristus Pán je snoubencem panen a neposkvrněným Beránkem, kterého panny následují, kamkoliv jde. Radostně ho oslavujme a prosme ho:

Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.

Kriste, tys chválil ty, kdo zachovávají panenství pro Boží království,

– dopřej nám, ať tvoje slova správně chápeme a přilneme k tobě čistou duší a čistým tělem.

Kriste, tys na dřevě kříže přinesl Otci v oběť své tělo pro naši spásu,

– pomoz nám ukřižovat tělo s jeho vášněmi a žádostmi a doplnit, co ještě zbývá vytrpět do plné míry tvých útrap.

Kriste, který sis zasnoubil církev jako čistou pannu,

– zachovej ji svatou a neposkvrněnou a dej, abychom si zachovali neporušenou a čistou víru.

Kriste, tys nám dal milost radovat se ze slavnosti svaté Kláry,

– dej, abychom byli vždy hodni její přímluvy.

Kriste, tys přivedl svaté panny na svou svatební hostinu,

– přijmi milostivě naše zemřelé k nebeské hostině.

Otče náš.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu Králi, kterého Klára milovala z celého srdce.

Modlitba se čtením

Hymnus

Ať velebí lid věřící
panenskou tuto světici,
nezvyklým světlem zářící,
jdoucí za Bohorodicí.

Ji z chudých prvorozenou
vidíme omilostněnou;
za ctnost a lásku nezměrnou
získává nebe odměnou.

Jak hvězda z temnot vysvitla,
jako zář z jasu vytrysklá.
I Světlo vzešlé ze Světla
chce, ať všem Klára jasem plá.

Ta řeholní svou chudobou
je Františkovi oporou,
jde s Kristem cestou křížovou,
proniká jasem věků tmou.

Svět a tělo též přemáhá,
jí Matka Boží pomáhá,
Kristu se zcela oddává,
chudého chudá získává.

Pro ctnosti panny té i jas
věčného Otce ať náš hlas
i Syna chválí v každý čas,
i Ducha, který těší nás. Amen.

1. ant. Starala se o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši.

Žalmy ze společných textů o pannách.

2. ant. Celého světa se zřekla a nalezla lepší úděl, který jí nikdo nevezme.

3. ant. Svlékla svůj honosný šat a pokořovala své tělo postem.

V. Ke králi přivádějí panny.

O. S radostným jásotem.

První čtení

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům 3, 7–16.20–21; 4, 4–9

Kvůli Kristu považuji všecko za škodu a chci mu být podobný ve smrti

V čem jsem (dříve) viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá (zachováváním) Zákona, ale tu, (která se dává) tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která (přichází) od Boha a (spočívá) na víře. Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. Potom, (jak doufám), dosáhnu i vzkříšení z mrtvých.

(Tím neříkám), že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš. Bratři (a sestry), já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno (mi jde): nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.

Tak tedy máme smýšlet my všichni, kdo jsme dokonalí. A smýšlíte-li v té věci jinak, i to vám Bůh ukáže v pravém světle. Jenom (je třeba), abychom v tom, k čemu jsme už dospěli, šli přímým směrem stejně dále. My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.

Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.

Konečně, bratři (a sestry), mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo (činnost, která si zasluhuje) chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, (dárce) pokoje, bude s vámi.

Zpěv po prvním čtení Srov. 1 Kor 1, 4.5.8

Děkujeme Bohu za milost, která nám byla dána v Kristu Ježíši. * Neboť v něm jsme získali bohatství všeho druhu.

V. On nám dá, že vytrváme až do konce, až do dne příchodu našeho Pána. * Neboť v něm jsme získali bohatství všeho druhu.

Druhé čtení a zpěv po druhém čtení, Římský breviář, 11. srpna.

Chvalozpěv Bože, tebe chválíme.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Hymnus

Buď, chloubo bratří, tobě čest,
ty, Kláro jménem, životem,
hle, k tvému svátku jitro dnes
přivádí rozzářený den.

Radostmi, které pomíjí,
pohrdáš a za Kristem jdeš,
s ním, jenž se vprostřed lilií
rád pase, zrak svůj paseš též.

Ochranou svatých panen jsi,
je svými ctnostmi předcházíš
a k nebeskému Snoubenci
sbor svatých panen přivádíš.

Pod Františkovým vedením
v trojboji těžkém vítězíš
nad svůdným světem, ďáblem zlým,
nad tělem, jehož neseš tíž.

Teď v království tom zářivém,
ty, dcero s Otcem trůnící,
dej, rovnou cestou ať vždy jdem
my, tebe následující.

Ať Otci, Synu, Ohni zní
náš plný úcty chvalozpěv;
kéž na přímluvy Klářiny
Bůh sám se ujímá nás všech. Amen.

1. ant. Bůh jí dával sílu; bude požehnána navěky.

Žalmy a kantikum nedělní z 1. týdne.

2. ant. Pán jí požehnal a skrze ni zničil své nepřátele.

3. ant. Všechnu svou starost složila na Hospodina, jen v něho doufala a on jí pomohl.

Krátké čtení Iz 58, 10–11

Nasytíš-li svým chlebem hladového, ukojíš-li lačného, tehdy v temnotě vzejde tvé světlo, tvůj soumrak se stane poledním jasem. Hospodin tě stále povede, v nedostatku ukojí tvou touhu, posílí tvé údy. Budeš jako zavlažovaná zahrada, jako (živé) zřídlo, jehož voda nevysychá.)

Zpěv po krátkém čtení

O. Duše má * zajásá v Pánu. Duše.

V. A zaraduje se nad svou spásou, * zajásá v Pánu. Sláva Otci. Duše.

Ant. k Zach. kant. Svatá Klára vzala na sebe svůj kříž a následovala Krista, Ženicha panen.

Prosby

Bůh je náš milosrdný Otec, od něhož pochází všechno dobro a každé dokonalé dílo. Přednesme mu své prosby a pokorně volejme:

Prosíme tě, vyslyš nás.

Tys svatý a nekonečně dobrý,

– dej, ať v církvi přibývá svatých, kteří tě milují a k milování tebe vedou druhé..

Tys nám dal svatou Kláru za Matku a vzor dokonalosti,

– učiň, abychom ti podle jejího vzoru sloužili v pokoře a chudobě.

Tys naše cesta, naděje a život, vlij serafínskému řádu nadšení evangelního života,

– abychom podle příkladu svaté Kláry byli pravými dětmi církve.

Tys pramen skutečné moudrosti, zapal naše srdce svou láskou,

– abychom pamětlivi tvých slov šli po cestě dokonalosti.

Ty žádáš od svých vyvolených, aby přinášeli plody trpělivosti, dej nám dary Ducha Svatého,

– abychom předávali bratřím a sestrám pokoj a radost.

Otče náš.

Závěrečná modlitba

Bože, tvá milosrdná láska vedla svatou Kláru, aby šla za tvým voláním a zamilovala si chudobu; prosíme tě, pomáhej i nám, abychom nepřilnuli k věcem pozemským, ale následovali Krista a došli k patření na tebe v nebeské slávě. Skrze tvého Syna…

Modlitba uprostřed dne

Slaví-li se jako slavnost, žalmy z doplňovacího cyklu, pokud však slavnost připadne na neděli, žalmy nedělní z 1. týdne. Slaví-li se jako svátek, žalmy a antifony z příslušného dne v týdnu.

Dopoledne

Ant. Můj miláček mi říká: Vstaň, moje milá, moje krásko, a pojď!

Krátké čtení Mdr 7, 7–8.10

Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny, a bohatství ve srovnání s ní jsem měl za nic. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo.

V. Záře moudrosti nehasne

O. a skrze ni se mi dostalo nespočetného bohatství.

V poledne

Ant. Nalezla jsem miláčka svého srdce, uchopila jsem ho a už ho nepustím. (Pís 3, 4)

Krátké čtení Mdr 4, 1–2

Lepší je bezdětnost, k níž se pojí ctnost; vzpomínka na ctnost je nesmrtelná, protože ctnost uznává Bůh i lidé. Když je přítomna, je uctívána, když zmizí, touží se po ní, na věčnosti ozdobena věncem slaví vítězství, kterého dobyla v zápase, v neposkvrněných bojích.

V. Kláro, nevěsto Kristova, přijmi korunu,

O. kterou ti od věků připravil Pán.

Odpoledne

Ant. Můj milý klepe: otevři, družko má, s tebou se zasnoubím navěky. (Srov. Pís 5, 2)

Krátké čtení Lk 9, 23–24

Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.

V. Pohrdla rozkošemi světa a pozemskou slávou,

O. panna Klára, pro lásku Ježíše Krista.

Druhé nešpory

Hymnus

Hle, dcera Otce našeho
dosáhla slávy panenstvím,
ať všichni z nitra vděčného
ji chválí jasným zpěvem svým.

Slyš, panno, našich písní hlas,
už naše srdce rozjasni,
vždyť zářící se zrodilas,
bys rozprášila světa tmy.

Od otcovského zápraží
a od svých nejútlejších let
jas ctností tvých tmy rozpráší
a světlem plní temný svět.

Otvíráš svou dlaň hladovým
a starostliva posíláš
poslední sousto často jim,
které si sama odpíráš.

Mladistvé tělo zesláblé
přísnými posty stravuješ
a celé noci bezesné
modlitbám vroucím věnuješ.

Buď chvála Otci jasných hvězd
i Synu, jenž je věčný jas,
mocnému Ohni ať zní čest
po všechny věky v každý čas. Amen.

Žalmy

1. ant. Jasnost svaté Kláry naplňuje svět, její svatost osvěcuje ty, kteří ji následují.

Žalm 113 (112)

Chvalte, Hospodinovi služebníci, * chvalte jméno Hospodinovo!

Buď velebeno Hospodinovo jméno * nyní i navěky!

Od východu slunce až na jeho západ * buď chváleno Hospodinovo jméno! –

Povznesen je Hospodin nade všechny národy, * nad nebesa jeho sláva.

Kdo je jako Hospodin, náš Bůh, † který trůní na výsosti * a shlíží dolů na nebe i na zem? –

Slabého zdvihá z prachu, * ze smetiště povyšuje chudého,

aby ho posadil vedle knížat, * vedle knížat svého lidu.

Té, která v rodině byla neplodná, dává bydlet * jako šťastné matce dětí.

Ant. Jasnost svaté Kláry naplňuje svět, její svatost osvěcuje ty, kteří ji následují.

2. ant. Pohrdla bohatstvím světa, aby získala Krista, důvěřovala v Pána, svého Boha.

Žalm 146 (145)

Duše má, chval Hospodina! † Pokud žiji, chci chválit Hospodina, * pokud budu, chci opěvovat svého Boha. –

Nespoléhejte na knížata, * na člověka, u něhož není spásy.

Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, * tehdy se zhatí všechny jeho plány. –

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, * kdo doufá v Hospodina, svého Boha.

On učinil nebe i zemi, * moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky, † zjednává právo utlačeným, * dává chléb lačným. –

Hospodin vysvobozuje vězně, * Hospodin otvírá oči slepým,

Hospodin napřimuje sklíčené, * Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin chrání přistěhovalce, † podporuje sirotka a vdovu, * ale mate cestu bezbožníků. –

Hospodin bude vládnout navěky, * tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Ant. Pohrdla bohatstvím světa, aby získala Krista, důvěřovala v Pána, svého Boha.

3. ant. Svatá Panna Klára zajásala, když podivuhodně pochopila mnohotvárnou moudrost Krista.

Kantikum Ef 1, 3–10

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, * on nás zahrnul z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. –

Vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, * abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce;

ze svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, * abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista. –

To proto, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti, * neboť skrze ni nás obdařil milostí ve svém milovaném Synu. –

V něm máme vykoupení skrze jeho krev, * odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost,

kterou nám tak bohatě projevil * s veškerou moudrostí a prozíravostí: –

seznámil nás totiž s tajemstvím své vůle, † jak se mu to líbilo * a jak si to napřed sám u sebe ustanovil,

až se naplní čas pro dílo spásy: * že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi.

Ant. Svatá Panna Klára zajásala, když podivuhodně pochopila mnohotvárnou moudrost Krista.

Krátké čtení Pís 6, 3; 8, 6–7

Já patřím svému miláčkovi a on je můj, on pase mezi liliemi. Polož mě jako pečeť na své srdce, jako pečeť na své rámě, neboť silná jako smrt je láska, nezlomná jako podsvětí je vášeň. Její výheň je výheň ohně, plamen Hospodinův. Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.

Zpěv po krátkém čtení

O. Král ji přijal ve svých komnatách * a vložil jí na hlavu diadém. Král.

V. Ozdobil ji korunou svatosti, slávy a cti * a vložil jí na hlavu diadém. Sláva Otci. Král.

Ant. ke kant. P. M. Buď zdráva, Kláro, snoubenko Kristova, svatá panno, vzore sester, veď nás do nebeského království.

Prosby

Kristus Pán je snoubencem panen a neposkvrněným Beránkem, kterého panny následují, kamkoliv jde. Radostně ho oslavujme a prosme ho:

Ježíši, Králi panen, vyslyš nás.

Kriste, tys chválil ty, kdo zachovávají panenství pro Boží království,

– dopřej nám, ať tvoje slova správně chápeme a přilneme k tobě čistou duší a čistým tělem..

Kriste, tys na dřevě kříže přinesl Otci v oběť své tělo pro naši spásu,

– pomoz nám ukřižovat tělo s jeho vášněmi a žádostmi a doplnit, co ještě zbývá vytrpět do plné míry tvých útrap.

Kriste, který sis zasnoubil církev jako čistou pannu,

– zachovej ji svatou a neposkvrněnou a dej, abychom si zachovali neporušenou a čistou víru.

Kriste, tys nám dal milost radovat se ze slavnosti svaté Kláry,

– dej, abychom byli vždy hodni její přímluvy.

Kriste, tys přivedl svaté panny na svou svatební hostinu,

– přijmi milostivě naše zemřelé k nebeské hostině.

Otče náš.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.