2. srpna

Panny Marie Královny andělů

Svátek

Slavnost pro OFMCap.

Serafínský Otec František se pro svou zvláštní úctu k přesvaté Panně pečlivě staral o kostelík zasvěcený Panně Marii Královně andělů, nazývaný též Porciunkule. Zde se také se svými bratry usadil, když se vrátil z Říma. Zde spolu se svatou Klárou založil druhý františkánský řád a zde také dokonal běh svého pozemského žití roku 1226. Podle tradice náš svatý zakladatel obdržel od papeže Honoria III. pro tento kostelík také privilegium plnomocných odpustků, které pak následující papežové potvrdili a rozšířili i na další kostely. Z těchto důvodů serafínský řád s velkou radostí slaví svátek (slavnost) Panny Marie Královny andělů.

První nešpory

Hymnus

Tajemně a nenápadně
začíná spása na Zemi.
Duch poslaný k nám od Otce
vytváří nové stvoření.

Přejasné světlo věčnosti
vtrhuje v naše temnoty
a chvíle dějin zbloudilých
stává se bodem výchozím.

Bůh přišel lidem na dosah,
vstupuje v naše nelidství,
Maria říká své »ano«,
kterým celý svět promění.

Slovo se stává nám bratrem,
odkládá svůj zjev královský,
od první chvíle početí
až po noc hrobu přechozí.

Maria vždy je nablízku
Ježíši v jeho poslání,
do srdce svého přijímá
děti, jež Kristus svěřil jí.

Věrná Božímu volání
milost životem množila,
provází s láskou také nás,
nad anděly vyvýšená. Amen.

1. ant. Pojďte do domu své Matky, Pán vám prokáže milosrdenství.

Žalmy a kantikum ze společných textů o Panně Marii.

2. ant. Ať se vaše duše raduje ze slitování Páně a nestyďte se ho chválit. (Sir 51, 29)

3. ant. Viděli jsme, že Pán konal velká znamení a chránil nás na všech našich cestách. (Srov. Joz 24, 17)

Krátké čtení Zj 21, 2–3

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: »Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem.«

Zpěv po krátkém čtení

O. Vzdávejte Hospodinu chválu * před veškerým tvorstvem.

V. Prokázal vám milosrdenství * před veškerým tvorstvem. Sláva Otci. Vzdávejte.

Ant. ke kant. P. M. Blahoslavená Panno Maria, tys Matka milosti. Vyslyš své děti, které dnes skládají své prosby před tebou!

Prosby

Plni důvěry vzývejme Boha, který si Marii, jednu z nás, vyvolil za Matku svého Syna a dal jí královskou důstojnost po jeho pravici.

Pohleď na Matku svého Syna a vyslyš nás!

Maria uvěřila slovu Božího posla a řekla: Ať se mi stane podle tvého slova!

– Pane, pomáhej všem pokřtěným a uč nás žít věrně podle víry i v pochybnostech a obtížích.

Maria je nablízku Ježíši a radí: Udělejte všechno, co řekne!

– Bože, pomáhej lidem nacházet tvou vůli a ochotně podle ní jednat.

Na kříži řekl Ježíš své Matce: Toto je tvůj syn!

– Pane, posiluj nás, abychom ani v utrpení a bolestech neklesali na mysli.

Apoštolové a učedníci setrvávali jednomyslně na modlitbách spolu s Marií, matkou Ježíšovou.

– Božský Otče, dej, ať v modlitbě zakoušíme tvou blízkost a ať roste naše důvěra k tobě.

Svatý František žil podle Ježíšových slov: Kdo koná vůli mého Otce, ten je můj bratr, sestra a matka.

– Prosíme tě, Pane, dej, abychom se ke všem lidem bez rozdílu uměli chovat jako ke svým bratřím a sestrám v Kristu.

Pane Ježíši Kriste, svou smrtí jsi zachránil i mrtvé,

– vyslyš naše modlitby za zemřelé.

Otče náš.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Chvalme Krista, našeho Pána, a oslavujme jeho Matku, Pannu Marii.

Modlitba se čtením

Hymnus

Svatý ten stánek Mariin,
jenž »U Anděla« bývá zván,
František s nitrem horlivým
ctí a dlí často šťasten tam.

útulek žádný na zemi
milejší nad něj není mu.
Zde tráví často celé dny,
když vzlétá k blahu Božímu.

S úchvalou Panny přečisté
tři řády též tam zakládá,
přijímá první žáky své,
obláčkou Kláru Bohu dá.

Když čety bratrů pod krovy
tohoto stánku posbírá,
je, bojovníky Kristovy,
do svatých bojů posílá.

Maria, svými prosbami
z okovů vin nás vyprosti,
ať s tebou, s tvými chválami
do věčných spějem radostí.

Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci s Duchem milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.

1. ant. Maria přijala požehnání od Hospodina, odměnu od Boha, svého spasitele.

Žalmy ze společných textů o Panně Marii.

2. ant. Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, přesvatému stánku Nejvyššího.

3. ant. Slavné věci se o tobě vypravují, Panno Maria: Pán tě založil na svatých horách.

V. Ty jsi sláva Jeruzaléma, ty jsi radost Izraele.

O. Ty jsi čest našeho lidu.

První čtení

Z knihy Sirachovcovy 24, 17–22.30–33 (řec. 23–31.41–46)

Kdo poslouchá moudrost, nedojde hanby

Do vnady jsem vypučela jak réva, z mých květů vyrostly bohaté a skvělé plody. Přistupte ke mně, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mými plody. U mne je všechna milost života a radosti, u mne všechna naděje života a ctnosti. Vždyť vzpomínka na mě je nad med sladší, mít mě je nad plástev medu. Kdo mě požívají, ještě lačnějí, kdo mě pijí, ještě žízní. Kdo mě poslouchá, nebude zklamán, nezhřeší, kdo se o mě snaží.

Já jsem jako strouha vyvedená z řeky, jako příkop ústící do zahrady. Řekl jsem: »Napojím svou zahradu, zavlažím svůj záhon,« a hle – má strouha se stala řekou a řeka se stala mořem. Ještě zazářím poučením jak jitřenka, rozšířím jeho světlo do daleka. Ještě vyleji nauku jako proroctví a zanechám ji věčným pokolením.

Zpěv po prvním čtení Sir 24, 11.12

Na Siónu jsem obdržela místo, usadil mě v městě, které miloval jako mě. * V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny.

V. V Pánově údělu, v jeho dědictví. * V lidu plném.

Druhé čtení

Ze spisů bratra Tomáše z Celana

(Vita II, kap. 12; Vita I, kap. 7, in: Analecta Franciscana 10 [1926], s. 142, 82; FF 604–605, 503)

Ve velké úctě a bázni mějte místo, kde přebývá Bůh

Boží služebník František, postavou nevzhledný, duchem pokorný, který chtěl vždy být »menším«, vyvolil si za pozemského života pro sebe a svoje bratry »dílek, kousíček« země. Něco ze země a na zemi musel mít – jinak by býval nemohl Kristu sloužit. Božím úradkem dostali tuto »porciunkuli, údělíček« ti, kdo na zemi nechtěli mít nic. Na tomto kousku země byl postaven kostelík ke cti Panny a Matky, která si pro svou jedinečnou pokoru zasloužila být po svém Synu královnou všech svatých. Zde se narodil Řád menších bratří, zde se rozrostl jako nádherná stavba na skálopevném základu.

Toto místo bylo světci nad jiná místa milé. Bratřím přikázal, aby je vždy měli ve zvláštní úctě. Chtěl, aby toto místo bylo jakoby zrcadlem řádu, vždy spravováno v pokoře a největší chudobě. Vlastnické právo ponechával jiným, pro sebe i své měl jen právo užívání. Zde se ve všem zachovávala nejpřísnější kázeň mlčení, práce i jiných předpisů řehole. Bez ustání, ve dne v noci věnovali se zde bratři Boží chvále. A andělský život u Porciunkule šířil podivuhodnou vůni.

František sice věděl, že do nebeského království lze vejít z každého místa na zemi, že se vyvoleným všude udílí Boží milost. Věděl však také, že kostelík Panny Marie je zvlášť milostiplným místem, které je vyznamenávané častější návštěvou nebeských duchů. Mnohokrát proto říkával bratřím: »Synové moji, hleďte, abyste toto místo nikdy neopustili! Kdyby vás jednou stranou vyhnali, druhou se vraťte zpět, protože toto místo je vskutku svaté a je Božím stánkem. Zde nás Nejvyšší rozmnožil, když nás bylo jen pár, zde osvítil srdce svých chudých světlem své moudrosti, zde zapálil naši vůli ohněm své lásky. Zde dostane každý, kdo v pokoře srdce prosí, oč žádá. Kdo na tomto místě chybuje, bude přísněji potrestán. Proto, moji synové, mějte velkou úctu k tomuto místu Božího přebývání a chvalte zde Boha z celého srdce, s radostí a zpěvy!«

Zpěv po druhém čtení

Ty jsi brána nebeská a hvězda mořská, Panno Maria, Matko věčného Krále; vrať nás svému Synu jako ty, kdo jsou mu milí. * Vždyť celá záříš ctností a krásou a slávou.

V. Ty jsi pramen odpuštění, ty, Matko milosti, naděje světa; vyslyš nás, když k tobě voláme. * Vždyť celá.

Chvalozpěv Bože, tebe chválíme.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Hymnus

Maria, tvůj Syn odepřít
nic nemůže tvým vroucím rtům,
chraň neustále věrný lid,
jenž ctí ti zasvěcený dům.

Vzdal všechno, co by sluhy tvé
ke špatným činům mohlo svést,
ať v ošklivosti máme vše,
co postihuje Boží trest.

A zhřešíme-li, dej nám smýt
hned vinu pláčem upřímným,
pomoz nám z nitra vymýtit
veškerý trestuhodný čin.

Dej, ať tak plyne život náš,
jak Františkův se mravy skvěl,
střízlivě, čistě v každý čas,
by na něm zločin neulpěl.

Ať naše mysl ráda dlí
na vroucí, zbožné modlitbě,
ať nedbá svého pohodlí
v snaze o věčné dary tvé.

Ať naše srdce, čisté zas,
plameny svaté lásky žhne,
ji právem Kristus hledá v nás,
než odpuštění poskytne.

Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši z Panny zrozený,
i Otci s Duchem milosti
ať ustavičně chvála zní. Amen.

1. ant. Požehnaná jsi mezi ženami, požehnaná ve svém příbytku.

Žalmy a kantikum nedělní z 1. týdne.

2. ant. Vaše duše ať se raduje z jeho milosrdenství, nepřestávejte ho chválit.

3. ant. Miluji ty, kteří mě milují, a naleznou mě ti, kdo mě hledají.

Krátké čtení Sir 24, 25–27 (řec. 18–20)

U mne je všechna milost života a radosti, u mne všechna naděje života a ctnosti. Přistupte ke mně, kdo po mně toužíte, a nasyťte se mými plody. Vždyť vzpomínka na mě je nad med sladší, mít mě je nad plástev medu.

Zpěv po krátkém čtení Sir 24, 24.22 (řec. 17.15)

O. Do vnady jsem vypučela jak réva, * šířila jsem vůni. Do vnady.

V. Z mých květů vyrostly bohaté a skvělé plody, * šířila jsem vůni. Sláva Otci. Do vnady.

Ant. k Zach. kant. Požehnaný buď Hospodin, který dnes tak oslavil tvé jméno, že tvá chvála nevymizí z lidských úst; na moc Páně budou pamatovat navěky.

Prosby

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,

– dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.

Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,

– učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.

Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,

– veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.

Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,

– pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.

Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,

– postav v den soudu po své pravici i nás.

Otče náš.

Závěrečná modlitba

Všemohoucí Bože, slavíme dnes památný den Panny Marie Královny andělů, a prosíme: na její přímluvu dávej i nám z nevyčerpatelného bohatství své milosti. Skrze tvého Syna…

Modlitba uprostřed dne

Slaví-li se jako slavnost, žalmy z doplňovacího cyklu, pokud však slavnost připadne na neděli, žalmy nedělní z 1. týdne. Slaví-li se jako svátek, antifony a žalmy z příslušného dne v týdnu.

Dopoledne

Krátké čtení Iz 55, 1

Toto praví Hospodin: »Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez stříbra, pojďte, zásobte se a jezte, pojďte a kupujte bez stříbra a zdarma víno a mléko!«

V. Panna Maria je vyvýšena nad zástupy andělů;

O. radujme se z její slávy.

V poledne

Krátké čtení Iz 55, 2–3

Slyšte mě, a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla! Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech (daných) Davidovi.

V. Buď zdráva, Královno nebe,

O. buď zdráva, Královno andělů.

Odpoledne

Krátké čtení Př 8, 34–35

Šťastný člověk, který mě slyší, den ze dne bdí u mých dveří, střeží veřeje mých bran. Kdo mě hledá, nalezne život, od Hospodina dosáhne přízně.

V. Oroduj za nás, Královno andělů,

O. abychom měli účast na společenství svatých.

Nešpory

Hymnus

Maria, ty vždy pozorně
posloucháš snažný lidský hlas,
prosíme tebe pokorně:
stůj při nás, Matko, v každý čas.

Stůj při nás, kdyby do svých pout
nás těžká vina sevřela,
pomoz nám síť zla rozetnout,
jež mnohá srdce opředla.

Nám pomoz, jestliže náš zrak
oslní svůdný světa zjev.
Ať náš duch neopustí pak
loď spásy, nebe zapomněv.

Nám pomoz, byť by tělu jen
pohroma těžká hrozila,
dej klidné časy lidem všem,
za nichž by věčnost zářila.

Chraň svoje věrné, až i jim
nadejde zápas smrtelný,
aby s tvým mocným přispěním
dosáhli věčné odměny.

Ať tebe všechno tvorstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci s Duchem milosti
ať ustavičná sláva zní. Amen.

1. ant. Nakloňte ucho své a pojďte ke mně; poslouchejte, a naplní vás nový život. (Iz 55, 3)

Žalmy a kantikum ze společných textů o Panně Marii.

2. ant. Sklonil se milosrdně nad námi a dal nám život a naplnil světlem svůj dům.

3. ant. Bůh Izraele ti přivede s milosrdenstvím a spravedlností tvé syny ve světle své velebnosti.

Krátké čtení Jdt 13, 18–19

Požehnaná jsi, dcero, od Pána, nejvyššího Boha, mezi všemi ženami na zemi! Buď veleben Pán, náš Bůh, který stvořil nebe i zemi a pohnul tě, abys zasadila rány do hlavy našemu úhlavnímu nepříteli. Nevymizí tvá chvála z úst lidí, kteří budou pamatovat na moc Páně navěky.

Zpěv po krátkém čtení

O. Od Pána, nejvyššího Boha, * jsi požehnaná, dcero. Od Pána.

V. Skrze tebe máme účast na ovoci života, * jsi požehnaná, dcero. Sláva Otci. Od Pána.

Ant. ke kant. P. M. Blahoslavená Panno Maria, zdroji milosrdenství, Matko milosti, vyslyš nás, své děti, když ti předkládáme své prosby.

Prosby

Děkujme Bohu za veliké skutky, které pro naši spásu učinil blahoslavené Panně Marii, a prosme ho:

Bože, naplň nás svou milostí.

Bože, původce divů, tys vzal neposkvrněnou Pannu Marii s tělem i s duší do nebeské slávy,

– ke stejné slávě veď i naše srdce.

Tys svěřil všechny lidi do mateřské ochrany Panny Marie,

– na její přímluvu uzdrav nemocné, potěš zarmoucené, odpusť hříšníkům a dej všem spásu a mír.

Tys učinil Pannu Marii chrámem Ducha Svatého a naplnils ji svou milostí,

– sešli i nám hojnost darů svého Ducha.

Tys shromáždil apoštoly, aby společně s Pannou Marií setrvávali v modlitbách,

– dej, ať tvá církev následuje příklad jejich jednomyslné modlitby a roste k dokonalosti lásky.

Tys korunoval Pannu Marii nebeskou slávou,

– dej i našim zemřelým, ať se spolu s ní navěky radují v tvém království.

Otče náš.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.