21. července

Sv. Vavřince z Brindisi, kněze 1. řádu a učitele církve

Památka

Slavnost pro OFMCap. a OSCCap.

Narodil se 22. července 1559 v Brindisi v jižní Itálii. Jmenoval se Julius César Russo a jméno Vavřinec přijal, když ve Veroně vstoupil do kapucínského řádu (1575). Svou bystrou a pohotovou inteligenci využil ke studiu posvátných věd a také hebrejštiny a aramejštiny. Poté, co byl vysvěcen na kněze, procestoval jako velmi úspěšný kazatel celou Itálii a velkou část Evropy. Všechny své duchovní i duševní schopnosti věnoval apoštolské službě. Lidu mnoha evropských národů kázal jejich jazykem a dával přednášky o Písmu svatém v hebrejštině samotným římským židům. V Praze založil první kapucínský klášter u kostela Panny Marie Královny andělů (1599). Během války proti muslimům v Maďarsku (1601) sám vstoupil na bitevní pole a dovedl křesťanské vojáky k vítězství. V řádu zastával několik význačných služeb: byl provinciálem v Benátkách a jiných italských provinciích a zastával také úřad ministra generála (1602–1605). Napsal mnoho exegetických, teologických, apologetických a řečnických děl, které mu vynesly titul učitele církve. Zemřel 22. července 1619 při jedné z diplomatických misí v Belemu na cestě do Lisabonu. 8. prosince 1881 byl prohlášen papežem Lvem XIII. za svatého a papež Jan XXIII. ho jmenoval 19. března 1959 učitelem církve.

První nešpory

Hymnus jako v 2. nešporách.

1. ant. Vyptávej se svého otce, a on ti poví; ptej se svých starců, a najdeš u nich poučení. (Srov. Dt 32, 7)

Žalmy a kantikum ze společných textů o duchovních pastýřích.

2. ant. Prošel jsem mnohé země a Pán mne posiloval.

3. ant. Skrze Krista se dostalo povolání i vám, když jste přijali slovo pravdy. (Srov. Ef 1, 13)

Krátké čtení Sk 20, 31–32

Buďte bdělí a pamatujte na to, jak jsem já po tři léta ve dne v noci neustále se slzami každého zvlášť napomínal. A nyní vás tedy odporoučím Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vzdělávat a zjednat dědictví (ve společenství) všech posvěcených.

Zpěv po krátkém čtení Srov. Dan 3, 84.86

O. Kněží Páně, velebte Pána, * chvalte a oslavujte ho navěky. Kněží.

V. Svatí a pokorní srdcem, velebte Pána, * chvalte a oslavujte ho navěky. Sláva Otci. Kněží.

Ant. ke kant. P. M. Konal jsem mezi vámi cesty a hlásal království Boží. Slavnostně vám tedy prohlašuji: Zahyne-li někdo, já na tom vinu nemám. Zvěstoval jsem vám všechno, co rozhodl Bůh. (Sk 20, 25–27)

Prosby

Pokorně prosme Krista, zdroj pravé moudrosti a veškeré ctnosti, a volejme:

Pane, přijď tvé království.

Tys poslal své učedníky hlásat radostnou zvěst,

– dej, ať čerpáme sílu z evangelia a hlásáme ho celému světu.

Tys svým příchodem spasil svět,

– učiň, abychom byli věrnými dělníky ve tvé službě.

Ty, který jsi svatého Vavřince učinil představeným bratří a naplnil jej dary Ducha,

– naplň i nás Duchem statečnosti a rozumu.

Ty svěřuješ pastýřům své církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,

– spas zemřelé, které jsi vykoupil svou drahocennou krví.

Otče náš.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu, zdroji statečnosti a poznání.

Modlitba se čtením

Hymnus

Vavřinec Bohem poslán byl,
by jeho pravdu rozséval,
Duchem, jak pravý apoštol,
do různých zemí vést se dal.

Tam krále, vládce, knížata,
šlechtice jako prostý lid,
chudé stejně jak bohaté,
šel cestě spásy vyučit.

Obhájce víry Kristovy
temnoty bludů rozptýlil,
z řad Izraele odpůrce
hebrejskou řečí usvědčil.

Slovy, jak šípy z plamene,
tak výmluvnými, zasáhl
i srdce v hrudi kamenné
a k pokání je obrátil.

Nad nepřítelem zvítězil,
svobodu vracel zajatým,
rozlámal krutá pouta vin,
otvíral nebe ztraceným.

Blažená svatá Trojice,
sláva buď tobě navěky,
a na přímluvu Vavřince
přidruž nás k sborům nebeským. Amen.

Žalmy

1. ant. Hoden jsi, Pane, náš Bože, aby ti byla vzdávána chvála, sláva a čest i dobrořečení.

Žalm 145 (144)
I (1–9)

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, * budu velebit tvé jméno po všechny věky.

Každý den tě budu velebit * a chválit tvé jméno po všechny věky. –

Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, * jeho velikost je nevystižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy * a oznamuje tvoji moc. –

Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, * rozmlouvají o tvých divech.

Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, * hovoří o tvé nesmírnosti.

Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, * jásají nad tvou spravedlností. –

Milosrdný a milostivý je Hospodin, * shovívavý a plný lásky.

Dobrotivý je Hospodin ke všem * a soucit má se všemi svými tvory.

Ant. Hoden jsi, Pane, náš Bože, aby ti byla vzdávána chvála, sláva a čest i dobrořečení.

2. ant. Bůh je všechno dobro, nejvyšší dobro, celé dobro!

II (10–13a)

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla, * a tvoji zbožní ať tě velebí.

Ať vypravují o slávě tvého království, * ať mluví o tvé síle,

aby poučili lidi o tvé moci, * o slávě tvé vznešené říše.

Tvé království je království všech věků * a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Ant. Bůh je všechno dobro, nejvyšší dobro, celé dobro!

3. ant. Věčně Pána chvalme a oslavujme.

III (13b–21)

Věrný je Hospodin ve všech svých slibech * a svatý ve všech svých činech.

Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, * a pozvedá všechny sklíčené.

Oči všech doufají v tebe * a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Otvíráš svou ruku * a sytíš vše živé s laskavostí. –

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách * a svatý ve všech svých činech.

Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, * všem, kdo ho vzývají upřímně.

Vyplní vůli svých ctitelů, * slyší jejich volání a zachrání je.

Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, * a všechny bezbožníky zničí. –

Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, * vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Ant. Věčně Pána chvalme a oslavujme.

V. Pán ho naplnil duchem moudrosti a rozumu.

O. A povýšil ho nad jeho druhy.

První čtení

Z knihy Moudrosti 5, 14–21

Spravedliví žijí na věky a jejich odměna je v Pánu

Naděje bezbožníka je jako smetí nesené větrem, jako jemná pěna rozehnaná bouří, jako dým rozptýlený větrem: mizí jak vzpomínka na jednodenního hosta. Spravedliví však žijí navěky, jejich odměna je u Pána a Nejvyšší o ně pečuje. Proto obdrží velkolepé království a nádhernou korunu z ruky Pána, který je bude chránit pravicí a ramenem je zaštítí. Za zbraň si vezme svou horlivost a k pokoření nepřátel vyzbrojí tvorstvo. Jako krunýř si obleče spravedlnost a nasadí si jako přílbu soud bez přetvářky. Jako štít uchopí nepřemožitelnou svatost. Jako oštěp naostří neúprosný hněv, svět s ním půjde do boje proti pošetilcům. Střely blesků se vymrští v jistém zásahu, vystřelí do cíle jak ze silně napjatého luku mraků.

Zpěv po prvním čtení Mdr 7, 7–8; Jak 1, 5

Modlil jsem se, a byl mi dán rozum. * Prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny.

V. Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. * Prosil jsem.

Druhé čtení a zpěv po druhém čtení, Římský breviář, 21. července.

Chvalozpěv Bože, tebe chválíme.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Hymnus

Vavřinče, vůdce nejlepší,
jak hvězda záříš našim tmám
svatostí moudrou, proto též
ti vavřín Učitele dán.

Slyš nás, když chvály ke cti tvé
radostným hlasem zpíváme:
pomáhej bratřím, kteří tě,
ochránce svého, vzýváme.

Řád chudých menších bratří svých,
který jsi kdysi vedl sám,
nyní ze sídel nebeských
veď vzhůru k strmým výšinám.

Ať roste počtem synů tvých,
přináší plody svatosti –
modlitbou, postem, kázáním
vždy Kristu slouží s věrností.

Dal jsi nám příklad zářivý:
učiň, ať jdeme za tebou,
abychom věčně, jako ty
jásali nad svou odměnou.

Blažená, svatá Trojice,
sláva buď tobě navěky,
a na přímluvy Vavřince
přidruž nás k sborům nebeským. Amen.

1. ant. Už zrána upíral svou mysl na Pána, který jej stvořil, a modlil se vroucně k Nejvyššímu.

Žalmy a kantikum nedělní z 1. týdne.

2. ant. Procházel zeměmi cizích národů a hlásal svou nauku.

3. ant. Mnozí budou chválit jeho moudrost, která navěky nezanikne.

Krátké čtení 2 Kor 5, 14.19–21

Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Bůh pro Kristovy (zásluhy) smířil svět se sebou, lidem už nepřičítá jejich poklesky a nás pověřil kázáním o tomto usmíření. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha.

Zpěv po krátkém čtení Srov. 2 Kor 5, 15.18

O. Nežijme už sami sobě, ale pro toho, který za nás umřel a vstal z mrtvých. * Je to Kristus, náš Bůh. Nežijme.

V. On nás smířil s Otcem a pověřil nás službou usmíření. * Je to Kristus, náš Bůh. Sláva Otci. Nežijme.

Ant. k Zach. kant. Sloužil Pánu ve svatosti a spravedlnosti a vedl Boží lid na cestu pokoje.

Prosby

Oslavujme Krista Pána, kterého Otec pro nás ustanovil cestou, pravdou a životem, a pokorně prosme:

Přitahuj nás k sobě, Pane.

Tys nepřišel proto, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,

– Pane Ježíši, pomoz nám v pokoře sloužit tobě i bratřím a sestrám.

Tys přišel hlásat chudým radostnou zvěst,

– pomáhej nám, když máme hlásat evangelium všemu tvorstvu.

Tys přišel spasit svět svou krví,

– dej, ať spolupracujeme na smíření všech národů.

Ty nám přikazuješ, abychom byli solí země a světlem světa,

– osviť nás svým svatým Duchem.

Otče náš.

Závěrečná modlitba

Bože, tys obdařil svatého kněze Vavřince duchem rady a síly, aby hlásal tvou slávu a pečoval o spásu duší; osvěcuj i nás světlem svého Ducha, abychom poznávali, co od nás žádáš, a s tvou pomocí podle toho také žili. Skrze tvého Syna…

Modlitba uprostřed dne

Slaví-li se jako slavnost, žalmy z doplňovacího cyklu, pokud však slavnost připadne na neděli, žalmy nedělní z 1. týdne. Slaví-li se jako památka, vše z příslušného dne v týdnu.

Dopoledne

Ant. Když já mluvím o míru, oni chtějí válku. (Žl 123 [122], 6)

Krátké čtení Ez 34, 16

Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě.

V. Hospodin je můj pastýř,

O. nic nepostrádám.

V poledne

Ant. Pán je má síla a statečnost. (Žl 118 [117], 14)

Krátké čtení Iz 52, 7

Jak je krásné (vidět) na horách nohy posla, (který přináší) radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: »Bůh tvůj kraluje!«

V. Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno,

O. hlásejte mezi národy jeho díla.

Odpoledne

Ant. Tak bude požehnán muž, který se bojí Hospodina. (Žl 128 [127], 4)

Krátké čtení Srov. Ef 1, 8–10

Bůh nám dal moudrost a prozíravost, seznámil nás s tajemstvím své vůle, jak se mu to líbilo a jak si to napřed sám u sebe ustanovil, až se naplní čas pro dílo spásy: že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi.

V. Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu,

O. vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Druhé nešpory

Hymnus

Srdcem i hlasy zbožnými
zpívejme ke cti Vavřince:
učedník Kristův svatými
slovy i skutky zaskvěl se.

On svět už v mládí opustil,
do svatých chrámů spěchal rád,
aby se Bohu zasvětil,
Františkův chudý přijal šat.

Po stopách jeho pospíchal
na příkré cestě k svatosti,
vrcholy ctností zdolával,
vždy věrný Boží milosti.

Proud hořkých slzí vyléval
pod křížem s Kristem trpícím.
Když oběť spásy podával,
činil to srdcem hořícím.

Rodičku Boží panenskou
kázáním, láskou vroucně ctil.
Okoušel štědrost mateřskou
a v jejím Srdci ukryt byl.

Blažená, svatá Trojice,
sláva buď tobě navěky,
a na přímluvu Vavřince
přidruž nás k sborům nebeským. Amen.

Žalmy

1. ant. Kristus musí kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám. (1 Kor 15, 25)

Žalm 110 (109), 1–5.7

Hospodin řekl mému Pánu: † »Seď po mé pravici, * dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám.«

Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu: * »Panuj uprostřed svých nepřátel!

Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku: * zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou.« –

Hospodin přísahal a nebude toho litovat: * »Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!«

Hospodin je po tvé pravici, * potře krále v den svého hněvu.

Cestou se napije z potoka, * proto povznese hlavu.

Ant. Kristus musí kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám.

2. ant. Svými skutky působil radost Boží církvi.

Žalm 122 (121)

Zaradoval jsem se, když mi řekli: * »Do domu Hospodinova půjdeme!«

Už stojí naše nohy * v tvých branách, Jeruzaléme! –

Jeruzalém je vystavěn jako město, * spojené v jeden celek.

Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, * jak to zákon přikazuje Izraeli, aby chválil Hospodinovo jméno.

Tam stojí soudní stolce, * stolce Davidova domu. –

Vyprošujte Jeruzalému pokoj: * ať jsou v bezpečí, kdo tě milují,

ať vládne mír v tvých hradbách, * bezpečnost v tvých palácích! –

Kvůli svým bratřím a přátelům * budu říkat: Pokoj v tobě!

Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, * budu ti přát štěstí.

Ant. Svými skutky působil radost Boží církvi.

3. ant. Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, vypravujte mezi všemi národy o jeho divech. (Srov. Žl 96 [95])

Kantikum Zj 15, 3–4

Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, * Pane, Bože vševládný!

Spravedlivé a spolehlivé jsou tvé cesty, * králi národů! –

Kdo by nevzdával, Pane, úctu a slávu tvému jménu? * Vždyť ty jediný jsi svatý!

Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět, * neboť se ukázalo, že tvá rozhodnutí jsou spravedlivá.

Ant. Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, vypravujte mezi všemi národy o jeho divech.

Krátké čtení Jak 3, 17–18

Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji (semeno, jehož) plodem je spravedlnost.

Zpěv po krátkém čtení

O. Uprostřed shromáždění otevřel mu Pán ústa, * naplnil ho duchem moudrosti a rozumu. Uprostřed.

V. Oblékl mu roucho slávy, * naplnil ho duchem moudrosti a rozumu. Sláva Otci. Uprostřed.

Ant. ke kant. P. M. Svatý Vavřinče, učiteli víry a světlo církve, tys čerpal moudrost z Božího zákona; přimlouvej se za nás u Božího Syna.

Prosby

Pokorně prosme Krista, zdroj pravé moudrosti a veškeré ctnosti, a volejme:

Pane, přijď tvé království.

Tys poslal své učedníky hlásat radostnou zvěst,

– dej, ať čerpáme sílu z evangelia a hlásáme ho celému světu.

Tys svým příchodem spasil svět,

– učiň, abychom byli věrnými dělníky ve tvé službě.

Ty, který jsi svatého Vavřince učinil představeným bratří a naplnil jej dary Ducha,

– naplň i nás Duchem statečnosti a rozumu.

Ty svěřuješ pastýřům své církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch, které ti Otec dal ze světa,

– spas zemřelé, které jsi vykoupil svou drahocennou krví.

Otče náš.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.