12. července

Sv. Jana Jonese a Jana Walla, kněží a mučedníků 1. řádu

Nezávazná památka

Jan Jones se narodil v Anglii. Byl přijat mezi menší bratry, ale přinucen odejít do vyhnanství. Knězem se stal ve Francii. Krátce pobyl v Římě a pak se vrátil do vlasti. Zdržoval se v Londýně, kde tajně působil. Když byl zajat a uvězněn, vytrpěl kruté mučení a nakonec byl 12. července 1598 oběšen.

Také Jan Wall byl Angličan a stal se knězem ve Francii, kde vstoupil k menším bratřím. Vrátil se do své vlasti a pod cizím jménem tajně plných 20 let vykonával kněžskou službu. Pak byl nepřáteli zajat, mučen a 22. srpna 1679 popraven.

Oba byli svatořečeni 25. října 1970 papežem Pavlem VI.

Společné texty o více mučednících.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z věroučné konstituce 2. vatikánského koncilu o církvi

(Lumen Gentium 22)

Sbor biskupů vyjadřuje jednotu Kristova stádce

Jako z rozhodnutí Pána svatý Petr a ostatní apoštolové tvoří jeden apoštolský sbor, právě tak jsou odpovídajícím způsobem mezi sebou spojeni římský biskup, Petrův nástupce, a biskupové, nástupci apoštolů. Sborovou povahu a sborový ráz biskupského stavu naznačuje už prastará kázeň, podle níž biskupové, ustanovení po celém světě, udržovali společenství mezi sebou i s římským biskupem ve svazku jednoty, lásky a pokoje, a rovněž svolávání koncilů, na nichž se společně rozhodovalo o důležitých záležitostech usnesením vyneseným po uvážení mnoha názorů. Tuto sborovou povahu zřejmě potvrzují všeobecné sněmy, konané v uplynulých staletích. Naznačuje ji však také od pradávna zavedený zvyk svolávat více biskupů, aby se zúčastnili povýšení nově vyvoleného k nejvyšší kněžské službě. Členem biskupského sboru se někdo stává svátostným svěcením a hierarchickým společenstvím s hlavou a členy sboru. Biskupský sbor či těleso má však pravomoc, jen když se chápe spolu s římským biskupem, Petrovým nástupcem, jakožto hlavou sboru, jehož moc primátu nade všemi, ať pastýři nebo věřícími, zůstává nedotčena. Římský biskup ze svého úřadu Kristova náměstka a pastýře celé církve má totiž nad církví plnou, nejvyšší a všeobecnou pravomoc a je oprávněn ji vždy svobodně uplatňovat. Biskupský stav však, který je nástupcem sboru apoštolů v učitelském úřadě a v pastýřském vedení, v němž dokonce apoštolský sbor stále trvá, je spolu se svou hlavou, římským biskupem, a nikdy bez této hlavy, také nositelem nejvyšší a plné pravomoci nad celou církví. Tato pravomoc se však může vykonávat jedině se souhlasem římského biskupa. Pán určil jedině Šimona za skálu a klíčníka církve¹ a ustanovil ho pastýřem celého svého stáda². Je však známo, že moc svazovat a rozvazovat, která byla dána Petrovi³, byla udělena také sboru apoštolů, spojenému se svou hlavou⁴. Tím, že je tento sbor složen z mnoha jedinců, vyjadřuje rozmanitost a všeobecnost Božího lidu; tím, že je sdružen pod jednou hlavou, vyjadřuje jednotu Kristova stádce. V něm biskupové při věrném respektování prvenství a svrchovanosti své hlavy vykonávají svůj úřad z vlastní moci k dobru svých věřících, ba celé církve; Duch Svatý nepřetržitě posiluje tuto organickou strukturu a její svornost. Svrchovaná moc nad celou církví, kterou je tento sbor vybaven, je slavnostně vykonávána na všeobecném církevním sněmu. O všeobecném církevním sněmu se dá mluvit jen tehdy, je-li Petrovým nástupcem jako takový potvrzen nebo aspoň přijat. Je výsadou římského biskupa tyto sněmy svolávat, předsedat jim a potvrzovat je. Tutéž sborovou pravomoc mohou ve spojení s papežem vykonávat biskupové žijící na celém světě, pokud je hlava sboru svolá ke sborovému jednání nebo aspoň schválí nebo svobodně přijme společné jednání rozptýlených biskupů, takže vznikne opravdu sborový úkon.

¹ Srov. Mt 16, 18–19. ² Srov. Jan 21, 15n. ³ Srov. Mt 16, 19. ⁴ Srov. Mt 18, 18; 28, 16–20.

Zpěv po druhém čtení Mt 16, 18.19; Jan 21, 15.17

Ty jsi Petr – Skála a na té skále zbuduji svou církev. * Tobě dám klíče od nebeského království.

V. Šimone, synu Janův, miluješ mě více než ti zde? Pas moje ovce. * Tobě dám.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Nebeské království patří těm, kdo obětovali svůj život pro Krista. Roucho si vyprali v Beránkově krvi a dosáhli věčné slávy.

Závěrečná modlitba

Bože, tys učinil ze svých svatých mučedníků Jana Jonese a Jana Walla slavné obhájce katolické víry; na jejich přímluvu dej, ať všechny křesťanské národy dojdou k jednotě pravé víry. Skrze tvého Syna…