Bl. Řehoře Grassiho, biskupa, sv. Hermíny, panny, a druhů, mučedníků 1. a 3. řádu

8. července

Sv. Řehoře Grassiho, biskupa, sv. Hermíny, panny, a druhů, mučedníků 1. a 3. řádu

Nezávazná památka

Mezi mnohými mučedníky, obětmi krutého pronásledování, které roku 1900 vyvolali v Číně fanatičtí »Boxeři«, jsou jmenováni z Řádu menších bratří tři biskupové: Řehoř Grassi, Antonín Fantosati a František Fagolla. Dále čtyři kněží: Caesidius Giacomantonio, Josef Gambaro, Eliáš Facchini a Theodor Balat. Dále sedm sester různé národnosti, františkánských misionářek Panny Marie: M. Hermína od Ježíše, Marie Pacifika, M. Klára, M. Natálie, M. Justa, M. Adolfina, M. Amandina; jedenáct bratří laiků 3. řádu sv. Františka: Tomáš Shen Jihe, Šimon Qin Cunfu, Petr Wu Anbang, František Zhang Rong, Matěj Feng De, Petr Zhang Banniu a terciáři, seminaristé: Jan Zhang Huan, Patricius Dong Bodi, Jan Wang Rui, Filip Zhang Zhihe, Jan Zhang Jingguang. Patří mezi 120 čínských mučedníků, které blahořečil 24. listopadu 1946 papež Pius XII. a svatořečil 1. října 2000 Jan Pavel II.

Společné texty o více mučednících.

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z akt čínských mučedníků

(Acta martyrum Sinensium, a cura di I. Ricci, ed. Quaracchi, Grottaferrata 1911, s. 51–54)

Nikomu jsme neublížili, ale toužili jsme prokazovat dobro mnohým

Bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Tři biskupové se modlili liturgické hodinky a ostatní nakrátko odpočívali 8. července 205 po práci. Tu se náhle z opačného konce dvora ozval hluk zbraní a křik a pláč naříkajících chlapců a žen z protestantského společenství. Když to slyšely řeholnice, které byly nejblíže, spěchaly k Otci Theodorovi a všichni se bez prodlení shromáždili u biskupa Řehoře Grassiho, který jim řekl: »Bratři a sestry, přišla naše hodina, poklekněte a já vám dám rozhřešení.« Potom dal klečícím rozhřešení a spolu s nimi očekával příchod vojáků, kteří se o překot, s velikým hlukem hrnuli do domu. Když uviděli své oběti v tichosti klečet, nejprve se zarazili, ale za chvíli se na ně vrhli, všechny svázali a bili je a s rukama dozadu svázanýma je vystrčili z domu. Někteří z těch, kdo byli při tom, říkají, že biskup František, když ho svazovali, k vojákům promluvil: »Není třeba nás svazovat, půjdeme dobrovolně, kam budete chtít«. Avšak jeden z vojáků ho v odpověď dvakrát bodl mečem do nohou. Biskup Řehoř byl těžce poraněn a i se všemi ostatními bylo špatně zacházeno.

Potom byli za potup a nadávek nevázaného lidu a Boxerů, jak je nazývali, vedeni ulicemi města. Davem vojáků a Boxerů byli poháněni, až došli k místu soudu nazývanému Iuen-men, nedaleko města. Tam se zastavili a místodržící toho kraje všem poručil, aby před ním klekli na kolena. Pak se s hněvivou tváří obrátil na Františka, který mu byl již znám, a zeptal se ho: »Kdy jste přišli na území Číny?« Biskup mu odpověděl: »Je to již více než třicet let.« »Proč přivádíte náš lid do nejistoty, nebo jaký užitek je v hlásání vašeho náboženství?« pokračoval soudce. Biskup odpověděl: »Nikomu jsme neubližovali, ale naopak jsme toužili prokazovat dobro mnohým.« Avšak soudce řekl: »Není tomu tak, našim lidem jste mnoho uškodili, a proto vás nyní všechny odsoudím na smrt.« Nato biskup odvětil: »Když nás zabiješ, nezůstane tvůj zločin bez trestu.« To když soudce uslyšel, vzplanul hněvem a dvakrát bodl biskupa do prsou a svým vojákům poručil, aby i všechny ostatní srazili k zemi a usmrtili.

Jakmile to soudce řekl, vrhl se každý z vojáků a Boxerů na nejbližší oběť a s velkým hlukem bili tasenými meči na všechny strany a brzy všem mučedníkům uťali hlavy a jejich těla rozsekali.

Bylo to hrozné a člověka nedůstojné divadlo. Když krveprolití skončilo, byla těla zbavena šatu a necudně vystavena k posměchu. Téhož dne večer přenesli těla k severní bráně v hradbách města. Tam byla vhozena do společné jámy a tři dny zůstala nepohřbena. Teprve pak je pohřbili za městem, kde se pohřbívají mrtvoly zločinců a žebráků.

Zpěv po druhém čtení Srov. Žl 133 (132), 1

Ti, kteří prolili krev a následovali Pána, žijí v pravém bratrství, jaké nemůže zkazit nesvornost. * Opovrhli královskými poctami a získali království nebeské.

V. Hle, jak je dobré a jak milé, když bratři bydlí pospolu. * Opovrhli.

Závěrečná modlitba

Bože, ty chceš, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy; dej, prosíme, na přímluvu tvých svatých mučedníků Řehoře, Hermíny a jejich druhů, aby všechny národy poznaly tebe, jediného a pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Nebeské království patří těm, kdo obětovali svůj život pro Krista. Roucho si vyprali v Beránkově krvi a dosáhli věčné slávy.