19. května

Sv. Kryšpína z Viterba, řeholníka 1. řádu

Památka

Kryšpín (Petr Fioretti) se narodil 13. listopadu 1668 ve Viterbu. Do kapucínského řádu vstoupil 22. července 1693. Téměř 40 let zastával úkol sběrače almužen. V této službě dával podivuhodný příklad lásky k Bohu, zbožnosti vůči Matce Boží i účinné lásky k bližnímu. Zemřel 19. května 1750 v Římě. Pius VII. jej 7. září 1806 zařadil mezi blahoslavené a 20. června 1982 jej Jan Pavel II. prohlásil za svatého.

Společné texty o svatých mužích (o řeholnících).

Modlitba se čtením

Druhé čtení

Z dopisů svatého Kryšpína z Viterba

(Dopis P. J. Smaghimu, faráři u sv. Blažeje v obci Citta della Pieve poslaný 15.1.1750; in: Analecta OFMCap. 27 [1911], s. 22n)

Radovat se v Pánu je naší silou

Zaradoval jsem se, když jsem při vší úctě k Vám slyšel, že Vaše Jasnost celou duší přijala svatá ponaučení, která nám náš milovaný Pán zanechal ve svatém evangeliu. Neboť v tom se nachází bezpečná a jistá cesta, abychom žili podle jeho přesvaté vůle, rozjímali nad jeho vůlí a rozjímali jeho přesvatý život a utrpení, které jsou bezpečnou školou k tomu, abychom se cvičili ve svatých ctnostech a nedělali zbytečné chyby.

Ale je nezbytné, aby Vaše Jasnost byla silná a mužná na duchu, abyste dokázal vzdorovat strachu a sklíčenosti. Neboť toto vše se sice často rodí z přirozené indispozice, někdy to však pochází od ďábla, nebo je to způsobeno vnější příčinou. Ať už ale pocházejí odkudkoliv, snažte se je, Vaše Jasnosti, odehnat a připomeňte si, co říká Duch Svatý v knize Sirachovcově: Zapuď daleko od sebe zármutek, neboť smutek zahubil mnoho lidí, není z něho užitek.¹ Budete- i tomuto smutku věnovat pozornost, zlo, které zarmucuje, se tím nezmenší, ale naopak nabude na síle.

Proto Vás vybízím, abyste se vždycky opíral o milujícího Pána, který praví: Beze mne nemůžete dělat nic.² Protože sami ze sebe nemůžeme vykonat nic dobrého, máme se ze své strany snažit alespoň udělat, co můžeme.

Proto, cítíte-li se zasažen nějakým smutkem, když máte jít do zpovědnice nebo máte vykonat jinou svou povinnost ke slávě Boží, nesmí vám to zabránit v tom, abyste šel, jen jděte rád a ochotně a nehleďte na nevoli. Naopak je potřeba rázně skoncovat s každou myšlenkou na budoucí smutek, který by vás mohl ohrožovat a říci si: půjdu a vykonám Boží vůli, půjdu z lásky k němu. A vždy se snažte, jak to jen půjde, abyste se radoval v Pánu a bavil se věcmi nejen oduševnělými, ale také dobrými a svatými, a to i tehdy, když budete přepaden smutkem.

A já za Vás nepřestanu prosit u našeho milovaného Pána a jeho přesvaté Matky, aby Vám dali milost a sílu, abyste v těchto bojích zvítězil. A buďte si jist, že Vaše duše tím velmi vyzíská, neboť nejsladší Ježíš nám tyto obtíže posílá proto, aby nás pak ještě více obdaroval nebeskými dary.

Proto, můj příteli, je-li náš život, jak říká apoštol, neustálým bojem, znamená to, že nás Bůh ve svém milosrdenství vyvolil k tomu, abychom se v ráji stali velkými knížaty. Budu Vám psát jen zřídka, a to jednak proto, že nemám čas, a jednak proto, že i já sám spíše potřebuji být poučován než poučovat. Proto si za svého Mistra vyvolte nejsladšího Ježíše a jeho přesvatou Matku, a tak zakusíte jejich dobrotu.

A proste Boha také za mne, ubohého, který Vás vkládá do nejsladšího srdce Ježíšova a Mariina.

¹ Sir 30, 23. ² Jan 15, 5.

Zpěv po druhém čtení 1 Petr 4, 13; Žl 32 (31), 11

Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, * abyste mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. (V době velikonoční: Aleluja.)

V. Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví, jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce. * Abyste mohli.

Závěrečná modlitba jako v ranních chválách.

Ranní chvály

Ant. k Zach. kant. Veselé srdce je život pro člověka, radost prodlužuje lidský věk. (V době velikonoční: Aleluja.) (Sir 30, 22)

Závěrečná modlitba

Bože, tvůj věrný služebník Kryšpín tě následoval cestou radosti a tys ho přivedl k vrcholu evangelní dokonalosti; dej, ať na jeho přímluvu a podle jeho příkladu i my statečně a vytrvale usilujeme o ctnostný život, jehož odměnou je spočinutí v blaženosti nebe. Prosíme o to skrze tvého Syna…

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, po tvé pravici je věčná slast. (V době velikonoční: Aleluja.) (Žl 16 [15], 11)