Rituál: Profese je slavnostním církevním úkonem, kterým kandidát [profese] obnovuje své křestní sliby a veřejně stvrzuje své rozhodnutí žít evangelium ve světě podle příkladu sv. Františka a podle Řehole SFŘ.

Když mi Pán dal tuto milost, já N obnovuji své křestní sliby a zasvěcuji se službě Božímu království. Slibuji proto, že budu ve svém světském stavu žít až do konce svého života evangelium našeho Pána Ježíše Krista v Sekulárním františkánském řádu a zachovávat jeho Řeholi. Kéž mi stále pomáhají milost Ducha Svatého, přímluva blahoslavené Panny Marie, našeho svatého Otce Františka a bratrské společenství, abych dosáhl(a) dokonalosti křesťanské lásky.

Náš slib zní: ".CHCI….žít evangelium našeho Pána Ježíše Krista (...) po celou dobu mého života, v Sekulárním františkánském řádu ". Slib jsme dali Bohu jako odpověď na dar povolání, který jsme obdrželi z Ducha svatého. Od doby našeho slibu jsme přehodnotili priority v našem životě v církvi. Naše předešlé aktivity jsme odsunuli na druhou kolej. Na prvním místě je nyní evangelium a Třetí řád. Udělali jsme to kvůli našemu povolání od Boha. Povolání je nejvyšší akt spirituality, je to slib Bohu a Jeho království. Je to slavnostní akt, který  má váhu slov sv. Petrovi: cokoliv svážeš na nebi, bude svázáno i na zemi . Jsme naplněni požehnáním nejvyššího Otce a na zemi požehnáním jeho milovaného Syna a Duchem svatým, Utěšitelem.

Teprve s vědomím důležitosti našeho slibu, začíná mít trvalá formace skutečný význam. Pochopit život v evangeliu a v pravidlech Řehole, žít ponejprv sekulární františkánský život  a pochopit Františkovu spirituality znamená skrze Ducha Svatého posvětit náš život. Někteří bratři a sestry upadli v průběhu času do vážných problémů právě proto, že trvalé formaci nevěnovali pozornost. Trvalá formace je náš osobní závezek, ale zároveň i závazek celého společenství.

Osobní trvalá formace profesních členů řádu

Konstituce -článek 44. Formace bratří a sester započatá v přecházejících etapách trvá stále bez přerušení. Má být považována za pomoc při konverzi každého jednotlivce [30] i všech a za pomoc při plnění svého vlastního poslání v církvi i ve společnosti.

Papež Jan Pavel II. v roce 2000 velmi naléhal na to, abychom studovali Písmo, měli mezi sebou lásku a žili podle naší Řehole. K takovému postupu byl Duchem svatým inspirován II. Vatikánská koncil. A právě to od nás církev očekává. Po těchto papežových slovech není pochyb o tom, že každý terciář by měl často číst Řeholi a Konstituce. Měl by se nad jejich slovem zamýšlet a nechat se inspirovat Duchem svatým v osobní cestě, jak zachovávat to, k čemu nás Pán povolal. Řehole není jen suchý právní dokument ale je inspirovaný Duchem svatým a schválil jej svým podpisem nástupce Krista. V zachovávání Řehole je odpověď našeho života v Bohu, v církvi a mezi lidmi.

Způsob života čl.8,1-2  1. Sekulární františkáni se svou profesí zavazují žít evangelium podle františkánské spirituality ve svých světských podmínkách. 2. Snaží se ve světle víry prohlubovat hodnoty a životní postoje evangelního života podle Řehole SFŘ:*[Řehole 7] na cestě, na níž se neustále obnovuje obrácení a formace; *[Řehole 4] s otevřeností vůči výzvám, které mají svůj původ ve společnosti a v dění v církvi, přecházejí  z evangelia k životu a ze života k evangeliu;* v osobním i komunitním rozměru této cesty.

Účelem trvalé formace je osobní setkávání s Kristem jako přítelem, který ke mně téměř doslova mluví skrze slova evangelia. Moje srdce pak hoří v modlitbě, ve svátosti smíření, eucharistii, v tom jak přijímám utrpení, obnovuji svátost manželskou, činím pokání, čtu duchovní literaturu, ve skutcích pro bližní. Mojí cestou je žít, spolu s církví, Modlitbu církve, žalmy, liturgii hodin, a když nemám k Breviáři přístup, tak se modlit Otče náš (12x - doporučují Konstituce) Čtení Františkánské literatury, duchovní dokumentů církve znamená posilovat se, cvičit své cnosti a tak bojovat proti zlu a hříchu. Nelze se však spoléhat jen na formaci při našich společných setkáních. Je nutné, aby každý osobně a každý den pracoval na své formaci. Je to dřina, která na konci přináší sladké ovoce. Tím se posílí naše srdce a budeme více milovat naše společenství, tak jak nás to učí náš Pán.

Trvalá formace skrze celý řád

Čl. 44.1 Formace bratří a sester započatá v přecházejících etapách trvá stále bez přerušení. Má být považována za pomoc při konverzi každého jednotlivce [30] i všech a za pomoc při plnění svého vlastního poslání v církvi i ve společnosti.

Zde se píše, že máme vůči sobě vzájemnou odpovědnost. Profese není pouze závazkem profesantů vůči bratrskému společenství, ale stejně tak zavazuje bratrské společenství k tomu, aby o profesanty pečovalo po lidské i náboženské stránce. K tomu je třeba pomoc Ducha svatého, protože je třeba rozlišit zda má novic opravdové povolání od Pána k celoživotní profesi.

Bratrské společenství má povinnost věnovat zvláštní pozornost formaci nových profesantů a dočasných profesantů, aby umožnilo vyzrání jejich povolání a zakořenění jejich vědomí příslušnosti k řádu

Místní formátor může obdržet pomoc ve své činnosti od Mezinárodního, národního formátora i od celé místní rady a duchovního asistenta.

Účelem stálé formace – také prostřednictvím kurzů, setkání a výměny zkušeností – je pomoci všem bratřím a sestrám:* [Řehole 4] naslouchat Božímu slovu a rozjímat o něm, aby »z evangelia přecházeli k životu a ze života k evangeliu«;*přemýšlet ve světle víry a s pomocí dokumentů magisteria o událostech v církvi i ve společnosti, aby tak došli ke správným postojům; * aktualizovat a prohlubovat františkánské povolání studiem spisů sv. Františka, sv. Kláry a františkánských autorů.

Stálá formace, se děje také i prostřednictvím kurzů, setkání, výměny zkušeností. Jejich cílem je: Pomáhat bratrům a sestrám v naslouchání a rozjímání o Božím slovu za podpory dokumentů učitelského úřadu a skrze současné dění v církvi a ve společnosti. Trvalá formace učí správnému postoji k životu podle evangelia. Františkánské povolání můžeme prohlubovat studiem spisů sv. Františka, sv. Kláry a františkánských autorů. Za tímto účelem založil SFŘ Institut Františkánských studií v Praze. Formaci dále pomáhají Národní františkánské poutě (v ČR Hostýn, Antonínek). K dispozici jsou též františkánské exercicie, duchovní obnovy skrze duchovní asistenty. V duchovním budování se lze také spojit i s jinými duchovními komunitami. Využívat lze také duchovní dary, které poskytuje místní biskupství, farnost

Shrnutí:

Trvalá formace, jak osobní, tak poskytovaná ve společenství, by měla obnovovat živý vztah ke Kristu, sloužit ke vzájemnosti lásky v našem společenství. Láska je prvotním znamením františkánské komunity. Obětavá františkánská láska se projevuje skrze terciáře i ve farním společenství. Každé místní bratrské společenství a rada společenství by měla proto usilovat o vytváření kvalitní trvalé formace, jak nás povzbuzoval Jan Pavel II.

Sv. František se neustále staral o své bratry po jejich obrácení. Poznáváme to z jeho rozjímání s Ježíšem na La Verně, na pravidlech které dal bratrům, na tom jak nahlížel na církev. V církvi viděl živého Krista, který se o nás stará jako Matka. Velkou roli ve formování sekulárního františkánského řádu proto hrají duchovní asistenti, kněží františkánského řádu, ale i diecézní kněží. Zveme je všechny, aby s námi terciáři spolupracovali na hlubším pochopení spirituality sv. Františka. Sepsal : Duchovní asistent v Polsku o. Tobias Kołodziejczyk OFM, přeložil Luboš Kolafa a opatřil drobným doplněním informací z ČR