Kaple sv. Vojtěcha na Balkáně

Müller, Miloslav OFS

V ulici Na Balkáně, na návrší oddělujícím horní (východní) Žižkov a Nové Vysočany, stojí stranou od městského ruchu nenápadná, avšak poměrně veliká kaple. Byla zřízena v r. 1939 a je zasvěcena sv. Vojtěchovi na paměť 900. výročí přenesení ostatků tohoto světce a prvního českého biskupa z Hnězdna do Prahy. Je to prostý kostelík bez věže, v současné době se  o něj starají bratři fokolaríni. Kaple je filiálním kostelem farnosti u sv. Anny na Žižkově, avšak duchovní službu vykonává karlínská farnost. Nedělní mše sv. je zde slavena v 9 hodin, mše sv. je též ve čtvrtek a v sobotu večer. Scházejí se zde věřící všech věkových kategorií a srdečně hovoří i po nedělní mši svaté.

Cesta ke zřízení kaple byla klikatá. V této oblasti vyrostlo ve dvacátých a třicátých  létech 20. století mnoho činžovních a rodinných domů. Proto spolek Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny - jehož cílem byla příprava stavby kostelů v Praze - zakoupil pozemek na  rozhraní obou čtvrtí, poblíž dnešní kaple. Dílo bl. Anežky však nemělo dost prostředků pro stavbu kostela, a proto  nakonec pozemek prodalo. Až v r. 1939 byl v Nových Vysočanech založen spolek pro postavení kostela. Sebral určitou finanční částku, která však zdaleka nestačila. Obrátil se proto na obdobný spolek v blízkých Malešicích (které již byly součástí Prahy) s návrhem postavit společně kostel v horním Žižkově u konečné stanice tramvaje. Takové umístění kostela by vyhovovalo i věřícím z Hrdlořez. Tento plán se však neuskutečnil.

V této době již začala okupace naší země a nacisté se chystali zakázat katolickou tělovýchovnou organizaci Orel. Ten měl na Balkáně svou tělocvičnu, která by propadla konfiskaci. Spolek pro postavení kostela v Nových Vysočanech proto - po dohodě s Orlem - uhradil dluhy váznoucí na orlovně a změnil ji v nynější kapli sv. Vojtěcha.  Po druhé světové válce se uvažovalo o výstavbě velkého kostela v blízkosti kaple, ale z těchto plánů po nástupu komunistického režimu sešlo. Kaple byla upravena v době působení patera Šebora, kříž na průčelí kaple je darem bratří dominikánů. Další úpravy byly provedeny  z iniciativy věřících v devadesátých letech 20. století. Chrámové družstvo v Pelhřimově ozdobilo oltář sochou sv. Vojtěcha, také sochy sv. Antonína a Panny Marie a křížová cesta jsou dary dobrodinců.  Nedávno byla na kapli položena nová střešní krytina.

V Malešicích, v jejich vilové části, se podařilo získat rodinný dům čp. 157, Chládkova ul. č. 12. V něm byla zřízena nevelká kaple, zasvěcená Nejsvětějšímu Srdci Páně. Při kapli byla dokonce zřízena duchovní správa. K výstavbě kostela v Malešicích však nedošlo. V šedesátých létech 20. století bylo mezi Malešicemi a Strašnicemi postaveno sídliště Malešice a toto území bylo propojeno s okolím intenzivní autobusovou dopravou. Věřící ze sídliště si od počátku navykli dojíždět na bohoslužby do jiných čtvrtí Prahy, a tak kostel nebyl postaven ani po r. 1990. Od smrti duchovního správce patera Šulce asi před rokem nejsou již v kapli bohoslužby a k 1.1.2004 byla duchovní správa zrušena. Kaple zůstává nadále filiálním kostelem strašnické farnosti. Mše sv. je sloužena v Domově důchodců poblíž kaple.

Miloslav Müller OFS

redakčně doplněno