Rozsypané hvězdy

Na návrší nad Zoologickou zahradou, nad Trojskou ulicí a trojským zámkem, s nímž stavebně souvisí, stojí drobná barokní kaple z druhé poloviny 17. století, zasvěcená sv. Kláře. Kapli nechal postavit r. 1685 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka spolu s letním sídlem podle návrhu J. B. Matheye. Zasvěcení Kláře bylo zvoleno proto, že choť pana ze Šternberka se jmenovala Clara Bernardina. Tehdy pojilo kapli se zámkem schodiště.

 území Troje, původně nazývané Zadní Ovenec, má slavnou historii. Je totiž spojeno s osobností bl. Hroznaty, jemuž koncem 12. století Zadní Ovenec náležel. B. Hroznata před cestou do Svaté země r. 1197 napsal poslední vůli, kterou zveřejnil svou listinou z toho roku český kníže Jindřich Břetislav. V odkazu určil dědicem svého majetku klášter premonstrátů v Teplé, který nedlouho předtím založil. K realizaci poslední vůle došlo až r. 1217 po zavraždění bl. Hroznaty loupeživými rytíři. Kromě premonstrátů se mezi majiteli v dalších stoletích vystřídaly i jiné církevní instituce a soukromé osoby. Zřejmě nejznámějším majitelem trojského zámku byl císař Rudolf II.

Původní vybavení interiéru kaple se nezachovalo. Současné bylo vytvořeno převážně z darů věřících. Hlavní oltářní obraz věnoval klášter premonstrátů ze Strahova. Tímto obrazem došlo k nahrazení původního obrazu sv. Kláry, který byl poškozen při úderu blesku do kaple před II. světovou válkou. Na současném obraze jsou vypodobněni zástupci církevních řádů, které navázaly na myšlenku sv. Františka z Assisi. Spolu s nimi hledá ochranu u Madony s Dítětem i sv. Klára. Svatý František a sv. Klára jsou také na samostatných obrazech. Dále jsou tu obrazy nejsvětějšího Srdce Páně, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. Středem jižní stěny je Kristus Ukřižovaný. Při jižní stěně je též oltářík Panny Marie. Malé sošky Krista a sv. Ludmily učící sv. Václava jsou na straně protější.

O zachování této památky se dlouho nikdo nestaral, až dr. Nosek po dlouhých a svízelných jednáních s památkáři, ministerstvy, pražským magistrátem a Zemským výborem prosadil zřízení stanice pro terciáře, kteří se starali o kapli i provoz tohoto v Praze jediného kostelíka zasvěceného sv. Kláře. O Noskům projekt projevila zájem představená voršilek S.M. Ebenstreitová, která převzala závazek konsekrace kaple a využití zahrady pro lidovýchovné účely.

S jistotou nelze určit, kdy byla kaple vysvěcena a odkdy je umožněn přístup veřejnosti. O kapli pečovala také družina sv. Kláry v rámci bohnické farnosti. Nyní je kaple sv. Kláry filiální kaplí ke kobyliskému farnímu kostelu sv. Terezie od Dítěte Ježíše a je tedy spravována salesiány. Mše svatá bývá 1 x do měsíce v neděli v 10,30 hod s výjimkou prázdnin.

Věra Pelzbauerová

redakčně doplněno