Rozsypané hvězdy

            Kdo projíždí Chodovem po rušné Türkově ulici, uvidí při ní stát nepříliš veliký kostel s věží; vchod je z ulice Na sádce. Kostel stojí na území starobylé obce, která nedávno zčásti ustoupila výstavbě Jižního Města. Chodov neměl v dřívějších dobách kostel a farností patřil k Hostivaři. Po vzniku Velké Prahy k 1.1.1921 se Chodov ocitl v jejím těsném sousedství a začal se rychle rozvíjet. Obec byla bez kostela. Nejbližší částí Prahy byl nově vzniklý Spořilov, který byl zpočátku též bez kostela. Velikým úsilím Menších bratří a jejich spolupracovníků (zvláště dr. Františka Noska) se podařilo na Spořilově v r. 1935 kostel vybudovat. Povzbuzeni příkladem Spořilova, rozhodli se i chodovští postavit kostel, který by byl filiální ke kostelu na Spořilově a kde by působili kněží františkáni. Za pomoci Řádu sv. Františka vznikl v Chodově Spolek pro postavení katolického chrámu Páně. Spolek koupil budovu, která sloužila jako jatka. Věřící ji přestavěli a velmi prostý kostel byl pak vysvěcen 4. září 1938 kardinálem Kašparem. Ten také přispěl na zřízení kostela darem 50 tisíc korun, což tehdy nebyla malá částka. Duchovní správa byla svěřena řádu františkánů. Po zákazu řádů pečovali o Chodov též diecézní kněží. Až v r. 1969 se stal kaplanem na Spořilově P. Řehoř Mareček OFM, který se pak mnoho let Chodovu věnoval.

            Vznik kostela i jeho další zvelebování bylo možné jen díky veliké obětavosti věřících, z nichž někteří byli terciáři. Jen Pán ví, kolik lidí zasvětilo svůj čas službě.  Chrám měl původně prostší interiér. Nad oltářem stála dřevěná socha sv. Františka, teprve později vznikla na čelní stěně za oltářem freska s obrazem světce. Okenní vitráže po celé délce kostela mu dávají moderní ráz. Pozoruhodné jsou oltář, svatostánek a sedes. Navrhli je a vyrobili ze dřeva místní věřící v nepříznivém období padesátých let! Kritická doba nastala v šedesátých létech, kdy hrozilo zbourání kostela v souvislosti s plány na výstavbu Jižního Města. Vřelý vztah věřících ke kostelu pomohl odvrátit toto nebezpečí - modlitbami, podpisovou akcí, podporou ze strany Místního národního výboru.

            V důsledku výstavby Jižního Města vznikla roku 1984 chodovská farnost, do které patří -  vedle katastru Chodova a Hájů - také Městská část Praha - újezd. Duchovním správcem se stal P. Jindřich Šulc. Obvod farnosti zahrnoval již desítky tisíc obyvatel. I když jen malá část z nich byli katolíci, kostel nedostačoval. Po r. 1989 bylo možno situaci alespoň částečně řešit. Roku 1993, v době působení  P. Michala Slavíka, byl za přispění armády vztyčen poblíž kostela  „stan sv. Pavla“, vojenský hangár, upravený k liturgickým účelům. Stan sloužil po dobu pěti let.  Mezitím, za P. Petra Bubeníčka, byla upravena bývalá školka na Křesťanské centrum Jižní Město. Součástí centra je kaple sv. Ludmily, kde jsou též bohoslužby. V sousedství kostela sv. Františka vyrostla fara s klubovými prostorami. Uprostřed Jižního Města je plánována výstavba kostela zasvěceného Matce Tereze a dalších prostor pro potřeby farnosti. Farnost nespravují kněží františkáni; v současné době je duchovním správcem P. Václav Chroust. Vztah k sv. Františku z Assisi, patronu kostela, je ve farnosti stále živý.

            Miloslav Müller