Klarisky-kapucínky

Drazí příbuzní, přátelé a dobrodinci!

Není to tak dávno, co jsme zpívali radostnou píseň, která korunovala minulý rok: „Christus vincit, Christus regnat, Christus imperat…“ Eucharistie té neděle byla pro nás zvláštním způsobem díkůvzdáním. Chválily jsme Pána za všechna dobrodiní, kterými nás v celém roce zahrnoval, nás, které jsme se úplně svěřily do jeho péče a svůj život odevzdaly Kristově vládě.

Chceme se s vámi podělit o radost z těchto darů Boží dobroty. V mnohém se projevila právě skrze vás, ve vašich darech hmotných a duchovních.

Velikou milostí bylo pro nás slavení jubilejního roku sv. Kláry, který jsme ukončily 11. 8. při slavnostní Eucharistií. Pán vždy dává víc, než se odvažujeme prosit, ani teď tomu nebylo jinak. 18. 8. jsme mohly v naší republice a společenství přivítat ostatky sv. Kláry, které právě u nás začaly a ukončily své putování po naší zemi. Se sv. Klárou jsme se rozloučily 10. 9. Děkujeme o. arcibiskupovi J. Graubnerovi, o. biskupovi J. Paďourovi, našim bratřím kapucínům, kněžím, s. Ludmile Pospíšilové a vám všem, kteří jste spolu s námi děkovali Pánu za naši sv. Matku, světlo zářící v církvi. Věříme, že tak jako my, tak i vy jste mohli poznat krásu jejího zasvěceného života v novém jase a stala se vám povzbuzením pro osobní život s naším Pánem.

V neděli 17. 10. jsme společně s celou církví zahájily Rok Eucharistie. Tento „pramen a vrchol života církve“ kéž je pramenem a vrcholem i života každého z nás.

S radostí a vděčností vnímáme i to, jak Pán ve své lásce proměňuje naše společenství. Naše postulantka Monika dne 19. 7. obláčkou začala svou noviciátní formaci už s novým jménem s.M. Bernadeta od Neposkvrněného Srdce Panny Marie. V neděli 3. 10. se k užšímu následování Pána v duchu sv. Kláry zavázala svými prvními sliby s.M. Alžběta od Eucharistie. Na slavnost Krista Krále přijala řeholní šat naše postulantka Štěpánka.

Sv. Klára říká: „Mezi různými dobrodiními, která jsme od svého štědrého Dárce, Otce milosrdenství přijaly a denně přijímáme, největší se naše povolání.“ Děkujeme za tyto naše sestry, které si Pán povolal, a vyprošujeme jim odvahu a vytrvalost, kterou dává láska, aby následovaly Beránka, kamkoli jde.

Největší náboj novosti obsahuje vždy začátek. A tak největší novost není v Kristově utrpení, ale v jeho vtělen;, ne v uložení do jeslí, ale v jeho sestoupení do Pann;, ne ve výběru chudého místa, kde se má narodit, ale ve výběru chudé Matky, z které se má narodit. Ve vtělení, tak jak se uskutečnilo, je už v „zárodku“ velikonoční tajemství. Na Vánoce byl už napřed určen způsob, jakým tento Vykupitel zachrání svůj lid: chudobou, ponižujícím utrpením a poslušnosti (R. Cantallamessa).

Přejeme vám, aby se Slovo „nově vtělilo i do vašeho života a v radosti, pokoji a lásce

            vás vedlo po cestě spásy.

Vaše sestry klarisky-kapucínky