Houška, Petr Alk. OFM

1. Bedřich Bachstein a jeho třináct druhů – spolubratří františkánů – čeká na beatifikaci již skoro 400 let. Byli umučeni při přepadení kláštera při kostele Panny Marie Sněžné v Praze 15. února 1611. úcta k nim je doložena od samého počátku. První kroky k beatifikaci byly učiněny r. 1677 otevřením jejich hrobu. Následný proces jednající o hrdinských ctnostech umučených bratří byl na místní úrovni zakončen r. 1698 a všechna akta byla poslána do Říma příslušné kongregaci. Avšak pro nepříznivé okolnosti se v procesu na apoštolské úrovni nepokračovalo.

V létech 1906 – 1907 byly učiněny pokusy v přerušeném procesu pokračovat, ale nakonec vše bylo znemožněno 1. světovou válkou.

K obnovení procesu na arcidiecézní úrovni došlo teprve v létech 1933 – 1944. Akta řádně ukončeného procesu byla předána po 2. světové válce do Říma, avšak r. 1948 se svými politickými změnami u nás i v celé východní Evropě znovu odsunul záležitost na více než čtyřicet let.

Pokračovat bylo možné až po r. 1990. Na žádost Českomoravské provincie františkánů a všech biskupů Čech a Moravy potvrdila Kongregace pro svatořečení dekretem ze dne 20. dubna 1994 platnost předchozího arcidiecézního procesu a dovolila v něm pokračovat na římské úrovni.

Postulátorem procesu je generální postulátor františkánského řádu. Do r. 1995 byl jím P. Jan Folguera OFM. Nyní je jím P. Luca De Rosa OFM. V současnosti bylo vypracováno a tiskem vydáno s ohledem na připomínky konsultorů péčí relátora P. Hieronima Fokcińského SI a externího spolupracovníka Antonína Zakrzewského tzv. Positio super martyrio shrnující veškerý materiál vztahující se k danému případu. Doufáme, že průběh procesu se chýlí pomalu ale jistě ke zdárnému konci.

Konečně je třeba připomenout i vicepostulátora zmíněného někdejšího arcidiecézního procesu, zvěčnělého P. Klementa Minaříka OFK, který záležitosti beatifikace a studiu pramenů věnoval značnou část života. Napsal i několik odborných pojednání o zmíněné kauze.

 

 

 

2. P. Jan Evangelista Urban OFM (1901 – 1991), provinciál, zakladatel Sester Apoštolátu Třetího řádu sv. Františka, horlivý kněz, kazatel, exercitátor, zpovědník, duchovní vůdce inteligence, vychovatel řádových kleriků, vězněný komunistickým režimem třináct a půl roku. Beatifikační arcidiecézní proces zahájen z popudu Sester Apoštolátu pražským kardinálem Miloslavem Vlkem 8. 11. 2000.

Funkci postulátora zmíněného procesu převzal generální postulátor OFM P. Luca De Rosa, vicepostuůátorem jmenoval P. Petra Alcantaru Houšku OFM. Pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk jmenoval svým delegátem pro proces biskupa ThDr. Jaroslava Škarvadu, ochráncem spravedlnosti P. Pavla Grimiga, děkana karlštejnské kapituly, a notářkou pí Janu Vachtovou, které byla později nahrazena Michaelou Sidonií Kajanekovou ze Sester Apoštolátu.

Byla provedena censura spisů a písemné pozůstalosti Služebníka Božího Jana Ev. Urbana a byla vyslechnuta řada svědků, z nichž všichni potvrzují, že jmenovaný se těší pověsti svatosti. Nyní je zapotřebí, aby dva experti prostudovali veškerý dostupný materiál a dali k dispozici své zhodnocení. Shromažďujeme doklady o tom, že někteří věřící vzývají P. Urbana soukromě o přímluvu, zvláště nemocní. Ve dvou případech došlo buď k podstatnému zlepšení zdravotního stavu, nebo k uzdravení.

 

 

 

3. S.M. Eliška Pretschnerová OSF (1911 – 1993), Školská sestra sv. Františka. V době totalitního režimu od r. 1954 byla provinční představenou. Hned po skončení Druhého vatikánského koncilu usilovala o to, aby duch obnovy pronikl celou kongregaci. Obstarává překlady koncilních dokumentů a organizuje jejich rozepisování. V období „Pražského jara“ je spoluzakladatelkou Sekretariátu řeholních společenství. Po dvanáct let zastávala úřad generální představené v Římě a statečně čelila všem obtížím, které jí působily naše úřady doma. Zasloužila se o českou kolej Nepomucenum v Římě jak po stránce finanční podpory, tak morální a duchovní podporou bohoslovců, kteří v důsledku politické situace byli odtrženi od domova. Vynikala pokorou, duchem služby, láskou ke spolusestrám i trpícím.

Beatifikační proces z popudu sester OSF byl zahájen královéhradeckým biskupem ThLic. Dominikem Dukou OP dne 1. června 2001. Funkci postulátora převzal doc. PhDr. Karel Vrána, vicepostulátorem jmenoval P. Petra Alcantaru Houšku OFM. Delegovaným soudcem jmenoval pan biskup Duka ThDr. Jana Bártu, obhájcem spravedlnosti ICLic. Mariána Pavla Sokola OPrem, a notářem PhDr. Jindřicha Zdeňka Charouze OPrem.

Censoři prozkoumali písemnou pozůstalost Boží služebnice a potřebné množství svědků pod přísahou zodpovědělo předložené otázky. Veškerý dostupný materál posoudili obsáhlou relací jako experti P. prof. PhDr. Petr Piťha a P. doc. ThDr. Václav Ventura. Nyní se pracuje na překladu všech dokumentů do italštiny. Služebnice Boží se těší pověsti svatosti a věřící jí soukromě vzývají o přímluvu. Jsou zaznamenána vyslyšení, a to i v těžkých zdravotních situacích.

 

 

 

4. Dr. František Nosek (1886 – 1935), člen Sekulárního františkánského řádu, ministr, politik a ekonom, otec rodiny. Pro svůj důsledný křesťanský život se těší pověsti svatosti.

Beatifikační proces je již delší dobu připravován, i když dosud právně nezačal. Pan prelát mons. ThLic. Karel Pilík shromáždil o Dr. Noskovi obsáhlý materiál. Napsány byly životopisy:  Jan Janoušek st.: Dr. Nosek mladým (Praha 1939), Antonín Novák : Dr. František Nosek (samizdat, Praha 1977), Jan Janoušek ml.: Služebník Boží Dr. František Nose, (Praha, 1. vydání 1995, 2. vydání 1996), a sborník  Politika jako evangelizace. Dr. František Nosek a dnešek, který sestavil Miloslav Müller a vyšel v Praze 2004.  Sekulární františkánský řád zastoupený u nás RNDr. Petrem Alexou již učinil kroky k zahájení procesu a se souhlasem kardinála Miloslava Vlka pověřil funkcí postulátora generálního postulárota OFM, jímž je P. Luca De Rosa.

Doufáme, že proces bude co nejdříve i formálně zahájen.

 

 

 

Petr Alcantara Houška OFM