Kozlowski, Kazimierz OFMConv.

 Všichni jsme na cestě do nebe, na které nám nesmí chybět víra, naděje a láska. Spolu s námi jde první křesťanka, Matka nejčistější, nejlepší průvodkyně - Maria. Nechme se jí vést a bedlivě jí naslouchejme, vždyť je to Matka dobré rady.

 V duchovnosti sv. Kláry z Assisi je Maria velmi „čitelná“, zřejmá, „chudá Matka chudého Pána“, plná pokory a chudoby, poníženosti a zřeknutí se. Svou cestu na výšiny svatosti začala Klára v kostelíčku Matky Boží Andělské, kde dostala řeholní šat z rukou Františkových. V jejím pokorném a chudém životě pozorovali současníci přítomnost Panny Marie, podobně jako ve sv. Františku viděli Kristovu přítomnost na zemi. Svatá Klára si za základ své duchovnosti zvolila Ježíšovu Matku. Dosvědčují to četné zmínky ve Spisech, v její Legendě i v Procesu svatořečení. V Závěti čteme toto vyznání sv. Kláry: „Klekám před Otcem našeho Pána Ježíše Krista a prosím, aby Pán, který na přímluvy a pro zásluhy své Matky, slavné a svaté Panny Marie, našeho blaženého Otce Františka i všech svatých dal nám dobrý začátek, poskytl i růst a vytrvalost až do konce“ (Závěť 23). Maria je pro sv. Kláru ručitelkou vytrvání v povolání, především pak je a vždy zůstane pokornou a chudou služebnicí, slavnou Matkou Boží, Královnou a Paní naplněnou Boží milosti.

 Mariin život byl ve všem zaměřen k Bohu. Nikdo jiný nebyl tak autentickým, tak plně svobodným a plným člověkem jako ona. Obdivujeme Marii, především však jde o to, abychom milovali to, co ona milovala, a ve svých postojích přijali za vzor její postoje. Od Marie se máme učit poslušnosti vůči Bohu, víře, důvěře, lásce, otevřenosti a službě potřebnému člověku.

 Když svatá Klára uctívala u slavné Matky Pána panenství, pokoru a chudobu, v listech své spolusestře a přítelkyni sv. Anežce Pražské nešetřila slovy povzbuzení k vytrvalosti na jednou zvolené životní cestě: „Přilni k nejsladší Matce, která porodila takového Syna, že ho nemohla pojmout nebesa, a přece ona ho nosila ve svém útlém životě a ukryla do svého panenského klína... Jako slavná Panna panen nosila ho tělesně, tak i ty, když v pokoře a chudobě kráčíš v jeho šlépějích, vždy můžeš čistým a panenským tělem duchovně nosit téhož Pána a chovat v sobě toho, který objímá tebe a všechny věci, a budeš mít to, co v porovnání s jinými pomíjejícími statky tohoto světa budeš mít jistěji“ (3. list).

 Každý svatý byl ctitelem Matky Boží. Světci viděli v Marii vzor křesťanských ctností. Sv. Klára následovala ve všem Marii; na tuto povinnost nikdy nezapomínala. Svým sestrám připomíná v Řeholi (XII, 11): „... abychom byly vždy v pokoře podřízeny a poddány svaté církvi, pevné v katolické víře a věrně zachovávaly chudobu a pokoru našeho Pána Ježíše Krista a jeho nejsvětější Matky...“ Podobně říká rovněž ve své Závěti (13): „Toto malé stádce nejvyšší Otec ve své církvi vzbudil..., aby následovalo v chudobě a pokoře jeho milovaného Syna i slavnou Matku a Pannu.“

 Maria se pro sv. Kláru stala středem jejího života, středem pro celé řeholní společenství sester klarisek. Upírala zrak a brala si co nejvíce z příkladu nejsvětější Matky. A k tomuto velikému daru povzbuzovala všechny, aby nepromarňovaly skvělé Boží milosti. Chtěla být vždy blízko Marie, stále s ní spojená a přítomná v jejím životě vůlí  a vším svým dobrým konáním. Při různých příležitostech radila a povzbuzovala: „Přemýšlej neustále o tajemstvích kříže a o bolestech Matky stojící pod křížem. Modli se a bdi stále“ (srov. 4. list).

 Všechno je prosté. Žena oděná sluncem. Žena, která dává život. To je Matky Boží, učitelka šťastného života, která je nejkrásnější lilií mezi trním, mezi hříšnými lidmi. To je průvodkyně Božího lidu, první křesťanka. Když sv. František umíral, zanechal bratřím tento mariánský odkaz: „Synové moji, hleďte, abyste toto místo nikdy neopustili a nikomu nepřenechali toto místo, zasvěcené úctě Matky Boží Andělské. Je svaté, neboť je sídlem a místem působení Krista a jeho panenské Matky... Přikazuji všem bratřím, kteří jsou nyní a přijdou v budoucnu, aby na všech cestách a všemi prostředky chválili Boží Rodičku“ (1 Cel 106 aj.). A tento mariánský odkaz sv. Františka dodnes plní všechny františkánské rodiny spolu se sestrami klariskami, jejichž počet dosahuje kolem 30 tisíc na celém světě.

 „Je jenom jeden smutek: že nejsme svatí.“ Tak správně poznamenává Léon Bloy. Proto potřebujeme Matku Boží, učitelku šťastného života, abychom s ní mohli jít vpřed, za Ježíšem. Neboť jen s ní můžeme mít lepší a krásnější dny. Jinak bude náš život nanicovatý a bezbarvý. O tom nám svědčí celým svým životem sv. Klára, krásná „květinka“ sv. Františka.

Kazimierz Kozlowski OFMConv.

 Swieta Klara - niewiasta Maryjna

 Glos sw. Franciszka 10/2004

 z polštiny přeložil Radim Jáchym OFM

Text pod obr.: Madona s Dítětem a sv. Klára. Detail z obrazu: Moretto, Sv. Bernardin a svatí, Londýn, Národní galerie