Jáchym, Radim OFM

 Podle přání a rozhodnutí Svatého otce Jana Pavla II. slavíme Rok eucharistie. A tu se můžeme s hrdostí přihlásit k této oslavě prvními z těchto našich pražských františkánských mučedníků, kteří položili život za víru jako mučedníci eucharistie. Byl to Juan (Jan) Martinez, španělský bratr a kněz, kontroversista a lektor teologie, jenž byl sakristánem, tedy správcem kostela Panny Marie Sněžné, a kostelník bratr Jan, jenž mu přisluhoval u oltáře. V císařské Praze byla tehdy i početná španělská kolonie a snad k jejich pastoraci sem přišel, nejdál ze všech.

 Když při pasovském vpádu o masopustním úterý 15. února 1611 zfanatizovaný dav s pokřikem „Vzhůru na kuklíky!“ začal útočit na jednotlivé kláštery na Starém a zejména Novém Městě pražském, dotáhla část čítající na 700 osob kolem 11 hodiny k františkánskému klášteru u Panny Marie Sněžné, kde se zástup rozdělil: část klášter obklíčila, aby nikdo neunikl, část začala vojensky dobývat „beranem“ bránu kláštera, která nějaký čas odolávala, třetí část se valila dál do kostela, který byl otevřený, protože právě skončila mše sloužená v 10 hodin.

 Když pomocný kostelník bratr Jan, jinak zahradník, zjistil, co se děje, upozornil otce Juana Martineze, který patrně konal modlitby díkůčinění na klekátku v sakristii, a ten, ještě v ornátu, spěchal do kostela, aby zachránil Kristovo tělo ve svatostánku. Ale zástup jej dostihl, a když mu nemohli ciborium vyrvat z ruky, jeden jej sekl mečem do ruky, ciborium mu z ní vypadlo, hostie se rozsypaly na zem, a po další ráně mečem do hlavy a bodnutím kopím do zad padl k zemi a zakrýval Krista před zneuctěním svým tělem. Odtáhli jej, dobili a Kristovo tělo rozšlapali.

 Ornát (kasule), v němž byl Juan Martinez zavražděn, probodený a zbrocený jeho krví, byl následujícího roku, patrně z bezpečnostních důvodů, převezen do Vídně a tam je dodnes; mohli jsme jej vidět na loňské výstavě Historia Franciscana k 400. výročí příchodu bratří k Panně Marii Sněžné do Prahy, a jeho obrázek a popis je v katalogu výstavy na str. 39.

 Teprve potom byli zavražděni v kapli Panny Marie zpovědník O. Bartoloměj Dalmasoni a pomocný kostelník bratr Jan, a po vyvrácení brány kláštera ostatní ze 14 mučedníků.

 Avšak  jako první padl k zemi eucharistický Kristus: on, který přivedl bratry z celé Evropy sem do tohoto kláštera, kde mu sloužili slovem i u oltáře.  Tak, jako dal své tělo nejdříve  ve Večeřadle a pak druhý den na kříži Kalvárie; a po něm ostatní z Dvanácti, počínaje Jakubem, až po posledního Jana, tak také zde ho Menší bratři podle svého slibu žít evangelium následovali: nejdříve ten, který právě zpřítomnil jeho eucharistickou oběť na oltáři, po něm bratr, jenž mu při ní přisluhoval, a kněz, který ve zpovědnici připravoval věřící na její přijetí. A po nich ostatní: naplnili a převýšili biblický počet dvanácti!

Myslím, že tohle je třeba připomenout sobě i všem bratřím a sestrám ve víře v tomto Roce eucharistie, když doufáme a očekáváme, že se konečně již brzy dočkají zasloužené úcty oltáře.

Psáno na Zelený čtvrtek L.P.2005

 

 

 

 

                                                                                 Radim Jáchym OFM

 

 

 

 

Text pod obr.: Kasule, v níž byl zabit Juan Martinez

 

 

 

 

                                                                                                         RadimJácOFMText pod obr: Kasule, v níž byl zabit Juan Martinez