Jak se zdravíme?
Job, Pavol SDB
Skutečnost, že člověk je obdařen rozumem, by měla znamenat, že se tato koruna tvorstva bude také rozumně chovat - vždy a všude za každých okolností. Že tomu tak není, o tom nás přesvědčuje každodenní život. Kolik nerozumných věcí dělá tento homo sapiens! Jen si vzpomeňme: kouření, nadměrné požívání alkoholu, drogy, kterými se připravuje o rozum a ztrácí úsudek - anebo i pozdravy, které používá: často nemají žádný smysl.
Pozdravy, jejich forma, obsah a všechno, co s tím souvisí, patří k společenskému chování, a pojednává se o nich v knihách napsaných na toto téma. Společenskému chování člověka vtiskují svoji pečeť tyto skutečnosti: doba, v níž lidé žijí, jejich kultura, vzdělání, výchova, společenské postavení, náboženství, věková kategorie, k níž člověk patří.
Pozdrav užívaný v každodenním styku lidí má mít svůj obsah. Musí něco vypovídat. Má mít nějakou myšlenku. Když si vzpomenu na dětská léta, přijde mi na rozum jeden pozdrav z lidových pohádek: Honza procházel pohádkovou krajinou a pozdravil takto lávku, přes kterou se chtěl dostat na druhý břeh potoka: Pamudej štěstí, lavičko! To Pamudej jsem velmi dlouho nedokázal pochopit, co chce říci. V dětské pohádce je to nesmysl, motanice, zkomolenina krásného pozdravu: Pán Bůh dej štěstí! To už má hlavu a patu!
Pozdrav užívaný v každodenním styku mezi lidmi musí být stručný, krátký. Jenže možná právě proto chybí mnohým pozdravům obsah. Stručnost jde často na úkor obsahu.
Krásné, obsažné a významné jsou např. tyto pozdravy:
Servus! z latiny znamená: služebník. Kdo takto pozdraví, chce říci: jsem ti k službám, chci ti z upřímné lásky posloužit. Zvlášť je vhodný pro křesťana v nekřesťanském prostředí, které chce přetvářet svou křesťanskou kvalitou. Kdykoli tedy pozdraví: Servus!, připomene si, že chce sloužit. Ecce ancilla Domini: Jsem služebnice Páně - odpovídá Panna Maria andělovi při zvěstování.
Zdravím tě! Zdravím vás! To znamená: Přeji ti, vám zdraví jako Boží dar. Staří Římané se zdravili podobně: Ave! Salve! Připomeňme si Gabrielův pozdrav Marii: Zdrávas, Maria! Ale tak pozdravil i Jidáš Ježíše: Buď zdráv, Mistře! Zde se ovšem jeho postoj nekryl s obsahem pozdravu, byl to vrchol neupřímnosti. Té však je i dnes mezi lidmi dost.
Židé se zdravili a zdraví i dnes: Šalom! Pokoj tobě! Také dlouhé orientální pozdravy při setkání byly většinou zaměřeny na pokoj jako Boží dar. Dnes to vnímáme spíše jako liturgický pozdrav, nic by se však nestalo, kdybychom jej používali zejména v kruzích věřících, ale také tam, kde tento Boží dar chybí, kde je ho nedostatek.
Při loučení s někým je možno použít krásný pozdrav: Buďte zdrávi! To znamená: Mějte se dobře! Mimochodem, takto končí první známý list apoštolů (Sk 15,29).
Při loučení s věřícím je možné použít pozdrav: S Bohem! Na brzkou shledanou! Ať ti Pán žehná a chrání tě!
Mezi věřícími by byl velmi vhodný pozdrav při příchodu do domu: Pokoj tomuto domu! a odpověď: A všem, kdo v něm přebývají! nebo: A všem, kdo do něj vcházejí!
Krásný tradiční katolický pozdrav: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus! nebo dnes zkráceně: Chvála Kristu! s odpovědí: Navěky, amen, budeme užívat jen v kruzích věřících, pamětlivi Ježíšova slova, že nemáme házet perly před svině. Budou jej užívat ti, kdo chtěli oslavovat svaté jméno Ježíšovo, nestydí se za svou víru a vědí, komu uvěřili.
Pozdravy: Dobré jitro! Dobrý den! Dobrý večer! Dobrou noc! Dobrou chuť! budeme užívat raději méně pro jejich vcelku chudý obsah. A když nás někdo takto pozdraví, pokřtěme tento dnešní všední pozdrav odpovědí: Dej, Bože! Chceme-li užít tento pozdrav v nevěřících kruzích, nebojme se říci: Dej, Bože, dobrý den! Za svou víru se nestyďme, víme, komu jsme uvěřili.
Neboť duch světa proniká i do kruhů věřících, a můžeme to pozorovat i podle užívání pozdravů. Sekularizace - duch světa - si najde každou skulinu, kudy se snaží proniknout do naší duše, do našich společenství. Buďme ostražití a bděme, neboť jinak se dostaneme pod vliv pochybných subkultur a postupně ztratíme svou křesťanskou, katolickou identitu. Vzpomeňme si, jak Svatý otec Jan Pavel II. ohromil zástupy na náměstí sv. Petra těsně po svém zvolení papežem, když je pozdravil netradičně-tradičně: Sia lodato Gesú Cristo! Pochválen buď Ježíš Kristus! Odkud přišel tenhle člověk? Až potom se zmohly na odpověď: Sempre sia lodato!
Pozdravy, které užíváme, prozrazují hodně o naší duchovní hloubce či povrchnosti. Jsme-li duchovně na dobré výši a trochu vynalézaví, nebude těžké najít ze široké stupnice pozdrav, který má vhodný obsah, pěknou formu a bude také duchaplný. Je třeba používat různé variace, aby se pozdravy neopotřebovaly. (Což takhle starý hornický: Zdař Bůh!? - Pozn. překl.)
Pěkný je pozdrav užívaný sv. Františkem z Assisi: Pokoj a dobro! Jeho latinská varianta je: Pax et bonum!
Starší kněz, františkán, jenž rád cestuje po poutních místech, když se vrátí z určité země, zdraví spolubratry pozdravem, kterého si tam povšiml a jenž se mu zalíbil: Mir vsěm! Mir i dobro! Živio! - když se vrátil z Chorvatska. Pozdraví Grüss Gott! Pozdrav Pán Bůh! - když se vrátil z Bavorska.
Je tu ještě jeden mimořádně zajímavý pozdrav, který užívali první křesťané a jenž vyjadřoval jejich touhu po Ježíši, Pánu a Spasiteli: Maran-atha! a znamená: Přijď, Pane! Je v aramejštině, Ježíšově mateřštině, a stálo by za to užívat jej mezi upřímnými věřícími: Maran-atha! s odpovědí česky: Přijď, Pane Ježíši!
Svatý Pavel apoštol začíná všechny své listy krásnými pozdravy, např.: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista (1 Kor 1,3) - a stejně své listy i končí: Milost našeho Pána Ježíše Krista buď s vámi! (Řím 16,20). Opravdu stojí za to všimnout si pozdravů na začátku a konci Pavlových listů a používat je v korespondenci, zvlášť pokud jde o bratry a sestry ve víře.
Ježíš, vzkříšený Pán, pozdravil ženy po svém zmrtvýchvstání takto: Buďte zdrávy! (Mt 28,9). A vyděšené apoštoly pozdravil: Pokoj vám!
Vždy mějme na paměti, že jsme křesťané, katolíci. Ať to ví každý, kdo s námi přijde do styku, už z našeho pozdravu.
Pavol Job SDB
O tom, ako sa máme navzájom pozdraviť
Don Bosco dnes - Mariánske zvony 6/2004
ze slovenštiny přeložil Radim Jáchym OFM