Nad Národní třídou vyniká jako monument výšková stavba kostela Panny Marie Sněžné. Jeho základ položil v roce 1347 Karel IV. a chrám i s budovaným klášterem byl původně určen pro karmelitány. Na počátku 15. století se v klášteře i kostele odbývaly dramatické střety mezi učenými karmelitány a stoupenci Wyclifova učení a stal se centrem lidových bouří, když Václav IV. povolil v chrámu bohoslužby podobojí.  Kolem poloviny 16. století karmelitáni klášter opustili a neobydlený areál rychle zpustl.  Roku 1604 byli uvedeni do zpustošeného kostela a kláštera františkáni, nazývaní též observanti nebo bosáci, kteří navázali svým příchodem na starší „bosáckou“ tradici z let 1460-1482, kdy bratři obývali klášter sv. Ambrože na Poříčí. Areál rychle obnovili  a zahájili horlivou pastorační činnost v tehdejším císařském městě. Činnost narušil i vpád pasovského vojska. 15. února 1611 byl klášter napaden ozbrojeným lidem a čtrnáct řeholníků v čele s vikářem Bedřichem Bachsteinem boly povražděno. Již v říjnu toho roku přišli do kláštera noví bratři, navázali na dřívější pastorační činnost a věnovali se výuce svých kleriků. Roku 1664 prohlásil generální představený řádu zdejší filozofické a bohovědné domácí studium za studium generální, to znamená za řádovou fakultu.   Roku 1787 byla císařským rozhodnutím přeložena ke kostelu fara od kostela Panny Marie na Louži.  Během 19. století se velmi rozvinula činnost terciářské obce, která měla výrazně český ráz. Ve 20. století založil P. Jan Ev. Urban OFM v budově fary Studium catholicum, v němž byly pořádány nábožensko-filozofické přednášky a duchovní obnovy pro kněze. Studium catholicum bylo zrušeno v r. 1948 komunistickým režimem, v dubnu 1950 byli bratři spolu s řeholníky ostatních klášterů přepadeni a odvezeni do vězení, pracovních táboru apod., aby se po listopadu 1989 znovu vrátili a obnovili  dřívější činnost.

Kostel i klášter je hojně navštěvovaný zvláště díky tomu, že řeholní komunita převzala závazek každodenní zpovědní pohotovosti. Tato možnost je hojně využívána místními i přespolními. Prostory kláštera slouží i k dalším účelům. V ambitech kláštera i v kapli Jana Napomuckého se pravidelně pořádají výstavy,  farní klub je místem pro setkávání, koncerty a přednášky, svou činnost zde rozvíjí i dvě společenství SFŘ.