Slotwiński, Tadeusz OFM

  Dalším z prvních následovníků světce z Assisi, jenž došel slávy oltáře, je bratr Roger z Todi v Umbrii. Patří do skupiny bratří, o nichž Zrcadlo dokonalosti uvádí, že František „proměnil určitým způsobem bratry ve svaté, když je jaksi uchvátil ohněm své lásky a horoucností péče o jejich dokonalost. Proto často přemýšlel, jakými zásadami a ctnostmi by měl být ozdoben Menší bratr. Říkával, že ten by byl dobrým Menším bratrem, kdo by žil podle zásad těchto jeho svatých bratří:

 - měl víru bratra Bernarda v dokonalé míře, a zároveň i jeho lásku k chudobě;

 - prostotu a nevinnost bratra Lva, jenž se skutečně vyznačoval nejsvětější čistotou;

- zdvořilost bratra Angela, který byl dříve rytířem, a když vstoupil do řádu, byl velmi ušlechtilý a laskavý; 

- urostlý postavou, citem pro krásu a vybranou i plynulou výmluvností bratra Massea;

 - povznesenou mysl v patření na Boha až k nejvyšší dokonalosti, jakou vynikal bratr Jiljí;

 - neúnavnou a ctnostnou píli bratra Rufina, který se i ve spánku modlil, a když pracoval, při všem byla jeho mysl u Pána;

 - stav dokonalé trpělivosti bratra Jalovce, ke které došel úplným zřeknutím se vlastní vůle v nejvyšší touze následovat Krista cestou křížovou;

 - sílu těla i ducha bratra Jana, jenž byl nazýván ,Lodate Dio´, protože neustále říkal: ,Buď Pán pochválen!´; ten vynikal silou nad všechny současníky;

 - mít lásku bratra Rogera, který celý žil i jednal v horoucnosti lásky;

 - nepokoj bratra Lucida, který byl velmi nestálý a nevydržel na žádném místě déle než měsíc, protože když se mu začalo někde líbit, hned říkal: „Místo našeho pobytu není tady, ale v nebi´ “ (ZrcDok 85: FP 1782).

 Sv. František vzhledem k vyrovnanosti bratra Rogera spojenou s vroucím misijním žárem poslal jej do Španělska, aby tam zasadil řád. Bratr Roger tam založil několik konventů, přijal mnoho kandidátů do řádu, vychoval je v serafickém duchu, a nakonec tam založil řeholní provincii. Po splnění svého poslání ve Španělsku se vrátil do Itálie. Tehdy mu František svěřil duchovní vedení kláštera klarisek založeného Filipinou Mareri a její rodinou.

 Díky prozíravým a dobrým radám bratra Rogera se společenství sestry Filipiny rozvíjelo, neboť bylo dobře zformováno a organizováno. Toto společenství přijalo způsob života, který František nadiktoval sv. Kláře z Assisi. Sestra Filipina se projevila vůči Rogerovi velice ochotná a poslušná. Pod jeho vedením toto společenství rostlo v dokonalosti. Otec Roger byl při jejím lůžku v hodině její smrti a při pohřební řeči ji nazval svatou.

 Bratr Roger přežil svou duchovní dceru Filipinu jen o rok. Po její smrti se vrátil do Todi, kde příklad jeho života vydal pěkné plody svatosti. Často rozjímal o tajemstvích Ježíšova vtělení a narození, a jak uvádí životopisec, bylo mu dopřáno chovat jej ve svém náručí jako Boží Dítě.

 Dne 5. ledna 1237 tohoto dobrého a věrného služebníka odvolal Bůh na věčnost. Papež Řehoř IX., jenž ho znal osobně, přiznal mu titul „blahoslavený“, a Benedikt XIV. dne 24. dubna 1751 potvrdil jeho úctu.

Tadeusz Slotwinski OFM

 Bl. Idzi z Asyžu i bl. Roger z Todi

 Glos sw. Franciszka 1/2006

 z polštiny přeložil Radim Jáchym OFM