Kvítky provincie sv. Václava v Čechách a na Moravě (II. řada)

Zlámal, Aleš OFM

Opět se vracím do Alma-Aty

 

 

Na letiště do Vídně mě přivezl taxikář rakouských aerolinií, co vozí občas i poutníky do Lurd. Měl jsem dvě zavazadla. Postavím je na váhu, ukazatel ukazuje 34 kg.  Uniformovaná paní se na mne podívá a povídá: „Zu viel.“ Říkám: „Je to pro katolickou misii v Kazachstánu,“ a paní kývla a zavazadla zmizela za plentou.

 

 

Letadlo Airbus 340 odlétá se zpožděním v 14.4O hod. Sedím u okna a dělám snímky nad Bratislavou, Kyjevem, Moskvou a Volhou. Na nebi se ukazuje oranžový pás a nad ním modrofialové nebe. A potom dokonalá tma s jednou jasnou hvězdo na obloze. Na projekčním plátně  sleduji na mapě červenou čáru, kudy letíme. Oproti dřívějším letům za Kaspickým jezerem směrem na jih přes vysychající Ardské jezero letíme podle ruské hranice a nad Karagandou, kde sídlí náš pan biskup. Pak se letadlo stáčí na jih k Balkašskému jezeru. Cesta je o celých 45 minut kratší než dříve.  Přistáli jsme ve 2 hodiny po půlnoci.

 

 

K mému úžasu nebyla žádná kontrola a prohrabávání zavazadel. Přijeli pro mne otec kvardián a sestry, které  zároveň odvážely sestru Pacifiku, která v novém domě navrhla interiér kaple.

 

 

Po příjezdu domů mně říká otec Henry: „Máš pokoj s umyvadlem.“ Podívám se a vidím starý plechový střep, který visí na třech šroubech, jedna jeho strana je podepřena prknem. Vedle je „stirálnaja mašina“ a dva kufry nového faráře otce Kvida, to je Ital a byl představeným v Novosibirsku.

 

 

Ráno po „liturgii časov“ a mši sv. rozbaluji kufry. V kuchyni pak vidím zásoby: klobásky, tři bonboniery, dva salámy, šest  větších balíčků kávy a několik menších, čokoládu, becherovku a slivovici v lahvích z umělé hmoty. Prádlo jsem si poskládal na „pěcku“, která bude v zimě hřát. Komnatu zdobí sv. Antonín, kýč od domácího umělce.

 

 

Radostná zvěst! Pan biskup i s kancléřem Zbyškem se vrátil z Ameriky. Otec biskup odpočívá, Zbyšek je s námi u snídaně. Becherovku neznají. „Eto balzam z lúžnych bylin dlja žaludka,“ povzbuzujeme ostatní my znalí našich „věščej“.

 

 

Těším se na katechumenát, který vede sestra Zdislava. Rozdala nám Bible, sama ji má také před sebou, vedle ní leží náš nový katechismus a v ruštině dokumenty Druhého vatikánského koncilu. Vykládá druhou kapitolu sv. Marka o ochrnulém: „Odpouštějí se ti hříchy.“ Mluví plynně rusky celou 3/4 hodinu o lidské svobodě, která si může vybrat mezi dobrem a zlem. Přišlo pět nových „vzrostlých“ katechumenů. Dohromady je jich asi dvanáct, přišli i s dětmi. Po výuce je mše sv. pro katechumeny, kterou sloužil otec Zbyšek a my jsme koncelebrovali.

 

 

V sobotu bývá mše sv. v anglickém jazyce pro zaměstnance na vyslanectvích a konzulátech. Máme proto rozmnožený 2 kánon a sešit písní. Tlačím se mezi ně, abych se trochu přiučil. Mši sv. s promluvou má otec Henri Chovaniec z Ameriky,  jehož rodiče   tam přišli z Polska.  Na mši sv. jich nepřišlo mnoho, ale jsou to nóbl lidi. Dámy v módních kalhotách, zlaté veliké náušnice, pečlivě nalíčené.

 

 

Při promluvě už únavou podřimuji.

 

 

Ke chvále Boží. Amen.

 

 

Aleš