Holota, Benedikt OFM

Přijď království tvé

V řeckém textu výraz „basilea“ se může překládat trojím způsobem: buď jako  královská hodnost, nebo jako království, anebo jako kralování. Je skutečností, že Boží království existovalo dříve než my. K nám se přiblížilo skrze vtělení Božího Slova a tím nejvznešenějším způsobem je nám blízko v eucharistii. Boží království je hlásáno evangeliem a přišlo vlastně v Kristově smrti a jeho vzkříšení. Ale mezi námi je v eucharistii. A jednou přijde Boží království v plné své slávě, až Kristus Pán odevzdá všechno svému nebeskému Otci.

Právě o tomto mluví Tertullián, který komentuje prastarou křesťanskou touhu po příchodu Božího království oním známým „marana tha - přijď, Pane Ježíši“ (1Kor 16,22, Zj 22,20). První křesťané totiž tak toužili po Božím království v jeho definitivní formě, že když šli na mši svatou a při pozdvihování darů sami sebe vkládali do těchto obětních darů, činili to takovým způsobem, že byli přesvědčeni, že je Pán může vzít za slovo a uskutečnit definitivní příchod Božího království hned, a oni se už z té mše svaté ani domů nevrátí.  Tak veliká byla jejich víra. Tertullián, který se narodil kolem roku 150, byl tedy velmi blízko apoštolské době, o této modlitbě říká: „Kdyby nám modlitba Otčenáš neuložila prosit o příchod Božího království, museli bychom sami od sebe vyrazit tento výkřik a spěchat obejmout naši naději.“ Vidíme, jak z těchto slov je cítit veliká touha po definitivním příchodu Božího království. „Duše mučedníků pod oltářem vzývají Pána a volají velikým hlasem: Pane svatý a věrný, kdy konečně vykonáš soud a potrestáš obyvatele země?“ A zakončuje svoji zprávu: „Mučedníkům se musí dostat spravedlnosti na  konci časů.“

Vidíme, že v modlitbě Páně jde hlavně o onen konečný příchod Božího království a o Kristův návrat. Ovšem tato touha v žádném  případě neodvrací církev od jejího přítomného poslání ve světě, od jejích přítomných  povinností. Právě naopak: ještě více zavazuje církev, aby plnila svou povinnost ke stvoření. Ať tedy církev dále koná ve světě dílo, které skrze Ducha svatého vykonat má, a ať všechnu svou povinnost naplňuje a posvěcuje. Tato prosba je tedy také výzva k celé církvi, aby naplnila své poslání v tomto světě.

V čem spočívá Boží království? Spočívá, jak čteme v listě Římanům, ve spravedlnosti, pokoji a radosti, jakou dává Duch svatý. Spočívá proto také v darech Ducha svatého. Poslední časy, ve kterých žijeme, jsou dobou vylití Ducha svatého. Do doby příchodu Krista Pána působily pouze dary Ducha svatého, ale Duch ještě nebyl dán. Teprve sesláním Ducha svatého byl poslán této planetě definitivně a už jí nebude odejmutý.

Příchodem Ducha svatého nastal rozhodující boj mezi tělem a duchem. O tom píše například sv. Cyril Jeruzalémský (nar. cca 313): „Jenom čisté srdce může říkat bez nejmenšího rozechvění: Přijď království tvé. Je třeba projít Pavlovou školou, abychom řekli: Hřích už dál nesmí vládnout v našem smrtelném těle. Ten, kdo se uchovává čistý v jednání, v myšlenkách a ve slovech, může říci Bohu: Přijď tvé království.“

Přicházení Božího království a jeho růst si mohou mnozí zaměňovat s pokrokem kultury a společnosti, do které jsou jednotliví křesťané postaveni. Ovšem rozlišování mezi růstem Božího království a růstem kultury neznamená, že je křesťan vyjmutý z profánního života. Povolání křesťana k věčnému životu nebrání člověku, aby používal svých sil a nadání, které dostal od Stvořitele k tomu, aby se zasazoval o spravedlnost a pokoj na tomto světě. Prosba „Přijď království tvé“ a snaha zcela být do Božího království zařazeni, nás neomlouvá od naší odpovědnosti za tento svět.

Modlitba o příchod Božího království je už vlastně vyslyšena. Byla přednesena v modlitbě Pána Ježíše, který ve své modlitbě k nebeskému Otci nese modlitby nás všech.

Benedikt Holota OFM