Remeš, Prokop

Poselství Grálu je jedna z mála sekt, která k nám nepřišla z Ameriky, ale z Německa.

Ono je to trochu složitější. Existuje Poselství Grálu a Hnutí Grálu. To je třeba rozlišovat. Hnutí Grálu založil na začátku tohoto století Němec Oskar Bernhardt, který nabyl dojmu, že pravá duchovní pravda přichází skrze něho a že on je reinkarnací arabského knížete jménem Abd-ru-shin, který pomáhal Mojžíšovi při odchodu izraelského lidu z Egypta, a že tedy nyní naplnění a dovršení náboženské pravdy má přijít skrze něho. Napsal knihu, která má název Poselství Grálu - ve světle Pravdy, která je ústředním zdrojem a inspirací jeho následovníků. Bernhardt zemřel na války roku 1941 v domácím vězení a vedení Hnutí předal své rodině. Nyní je jeho vedoucí jeho vnučka Irmingard, která sídlí v Rakousku v městě Volpenberk, kde je centrum tohoto hnutí.

Hnutí Grálu má blízko k antroposofii, teosofii, zahrnuje křesťanské myšlenky i myšlenky Východu, i reinkarnaci. Slovo Grál se vnímá metaforicky: Grálem se myslí plnost duchovní pravdy, která má přijít ke spáse lidstva. U nás je snad tisíc lidí, kteří navazují na Hnutí Grálu.

Naproti tomu však existuje Poselství Grálu. To je terminus technicus, který vymysleli novináři a označili tím skupina, která se shromáždila kolem Jana Ditricha Dvorského, zetě herečky Mileny Dvorské. Před několika lety vydal knihu s názvem Syn Člověka. Dvorský po četbě Abd-ru-shinovy knihy Poselství Grálu dospěl k přesvědčení, že on sám je reinkarnací Abd-ru-shina, potažmo Oskara Bernhardta.  Je tedy tím, skrze něhož dochází k úplnému dovršení náboženského  poselství světu. Proto si dal titul Syn Člověka na znamení, že je Mesiášem - Ježíšem, který podle knihy Zjevení má přijít před koncem věků, aby ustanovil tisíciletou říši. Požádal představitele Hnutí Grálu u nás, aby ho uznali za svého vůdce (když je reinkarnací Oskara Bernhardta). Poslal jim svou fotografii, aby dokázal, že i fyziognomicky je naprosto zřejmá reinkarnace Oskara Bernhardta. Oni mu neodpověděli, přišlo jim to naprosto absurdní. Dvorský se tedy od Hnutí Grálu distancoval a založil si vlastní skupinu, kterou novináři nazvali Poselství Grálu. Tato skupina na rozdíl od klasického Hnutí Grálu měla velice jasné sektářské rysy. V knížce Syn Člověka, kterou vydal pod jménem Parsifal Imanuel, uvádí i kontaktní adresy, aby lidé, kteří touží po bližších informacích a po duchovním vedení, se na něho mohli obrátit. Komunita, kterou založil, žila v několika domech ve vesnicích okolo Hořovic: Žebrák, Ptákov, Komárov atd. Před příchodem k němu lidé měli prodat své majetky a peníze mu odevzdat.

 

 

 

Kolik lidí se k němu připojilo?

Skupinou prošlo odhadem asi třicet lidí, ale přinesli mu víc než milion Kč. Po kratším nebo delším pobytu v této skupině byli nakonec Parsifalem Imanuelem všichni vyloučeni.

 

 

 

Z jakých sociálních skupin byli tito lidé?

Sociální zázemí nebylo špatné. Byli mezi nimi inženýři, lidé se středoškolským vzdělání ap. Ale byli to lidé naivní. Parsifal Emanuel jim říkal, že do roku 1994 ustanoví tisíciletou říši, která vznikne kataklysmatickou katastrofou: z celé Evropy bude zachráněna pouze severní Itálie okolo města Udine, což je nejsevernější vršek Jadranského moře.

 

 

 

Proč zrovna tato část Evropy?

Vysvětlil mu to jasnovidec, který se okolo něho „točil“.  Důležité je, že peníze, které dostal od svých členů, se snažil využít ke koupi pozemku v severní Itálii. U nás pak došlo k aféře, kterou vyvolala matka jedné jeho učednice - Evy Sadílkové. Maminka svou dceru odvedla proti její vůli na psychiatrii, a ostatní členové sekty protestovali, že jde o omezování lidských práv a znemožňování žít podle knihy Syn Člověka. To bylo v červenci 1994. Masmédia nevěděla, o co vlastně jde - novináři byli nakloněni dívku hájit. Teprve po měsíci zjistili, že za vším stojí tato sekta. To už ale Parsifal tady nebyl. A vznikla další aféra: Parsifal má čtyři holčičky, které neposílal do školy. Proto se o něho začala zajímat policie, která ho už doma nenašla. Je to už tři roky, co ho policie hledá. Pravděpodobně žije v Německu, se svými zástupci je však v kontaktu. Na podzim 1994 jeho zástupci žádali redakci Večerníku Praha, aby zveřejnila Parsifalovu zprávu, že do poloviny září 1994 postihne celé Čechy, především však  severní Čechy, obrovská katastrofa - měla to být větrná smršť, při níž bude postiženo statisíce lidí. Parsifal prý žádal včasné zveřejnění tohoto varování, aby se lidé  mohli zachránit. Redakce odmítla otisknout tento vzkaz, ke smršti také nedošlo. Ale ani tato skutečnost nevedla k rozpadu skupiny. A představa, že nad námi visí Damoklův meč, že katastrofa může kdykoliv nastat, je velmi riskantní. Protože je nebezpečí, aby se skupina nerozhodla tomu nějak napomoci a radikální konec světa uspíšit.

 

 

 

Parsifal si tedy ponechává svůj vliv nad skupinou, i když ji předtím vyloučil.

To je ono velké nebezpečí každé sekty na začátku její existence, kdy ještě žije její zakladatel, členů není mnoho, a proto moc zakladatele nad každým členem je obrovská. Sekta ve svých začátcích ještě není institucionalizovaná, nejsou ještě vytvořeny žádné pojistky proti zneužití moci. Velká část členů sekty byla Parsifalem vyloučena proto, že nejsou dostatečně „jednohmotní“, což je jejich termín. Znamená to, že nejsou „produchovnělí“, aby mohli vstoupit do tisícileté říše spolu s Parsifalem. A proto musí odejít. Tito lidé prožívali těžké deprese. Zároveň jim však bylo naznačeno, že kdyby včas zemřeli, tak by ještě stihli se reinkarnovat, převtělit, a mohli by s novým tělem vstoupit do tisícileté říše. ti lidé s tímto jasným náznakem odcházeli do lesů v jižních Čechách a snažili se zemřít.

To je nebezpečí mladých sekt, jejichž zakladatel ještě žije a skupina je zcela „navázána“ na svého vůdce. Obdobně tomu bylo nedávno u sekty Heavens Gate - Nebeská brána, tvrdící, že ve chvostu Hale-Boppovy komety, která prolétla kolem Země letos na jaře, je skryt létající talíř, který je může, zemřou-li v této době, odvézt do krásného Božího světa. A lidé  uvěřili. Analogicky tomu je u Syna Člověka, který má stejnou bezmeznou moc nad svými stoupenci.

Ještě jedna věc je charakteristická pro mladé sekty: Parsifal poslal dopis, aby jeho knihu Syn Člověka jeho stoupenci nečetli a aby ji spálili, protože prošel dalším vývojem. Mnohé z toho, co v knize psal, není prý pravdivé a mohlo by je zmást. Toto je společné všem sektám: jsou jim velmi nepříjemné dokumenty ze stadia jejich vzniku, proto je členové nemají číst.

 

 

 

Jak žijí dnes zbytky této skupiny?

Došlo u nich ke krizi. Je pro ně těžké přiznat, že byli oklamáni. Vyčkávají: snad přece má pravdu. Snad se ještě ukáže.  Kdyby  se znovu objevil, jistě by se k němu vrátili.

Zhoubnost této a všech sekt je v totální poslušnosti. A v tom, jakým způsobem se pak tato poslušnost racionalizuje, zdůvodňuje, aby se vykonalo to, co její vůdce přikáže.

 

 

Za rozhovor děkuje Olga P. Šotolová