Jáchym, Radim OFM

 Poslušní nabádání svého zakladatele svatého Františka, jakož i řehole, generálních konstitucí a jiných institucí, sešli se Menší bratři zvaní františkáni českomoravské provincie svatého Václava po třech létech opět na provinční kapitule označované jako nevolební čili menší, protože se na ní nevolil provinční ministr s jeho vikářem, jejichž úřad trvá šest let a tedy ještě jedno tříletí, a proto kapitule nepředsedal ani delegát generálního ministra, ale provinční ministr sám.

Této kapituly se pak účastnili pouze bratři vybraní důmyslným systémem, totiž bratři ve volených úřadech v počtu jedenáct a zástupci ostatních bratři jimi zvolení ve stejném počtu, takže všech účastníků kapituly bylo dvakrát tolik jako apoštolů, když odešel ten jeden, co se raději neměl narodit. Svoláni byli k Panně Marii Sněžné do Prahy na vigilii Narození svatého Jana Křtitele k třídennímu rokování.

 Kapitulní konklave začalo 23. června odpoledne za předsednictví ministra bratra Matouše v kapitulní síni vzýváním Ducha svatého, četbou úryvku z řehole (což bylo pravidlem i při dalších zasedáních), prezencí bratří, schválením programu a volbou kapitulních úřadů, z nichž uveďme především dva moderátory bratry Bernarda a Jeronýma, kteří pak střídavě řídili následujících osm zasedání kapituly k všeobecné spokojenosti, sekretáře kapituly, ke kterémužto úřadu byl tradičně odsouzen bratr Radim, a dva hbitoruké zapisovatele Dominika a Bernardina, kteří pořizovali akta ruče a na počítači. V druhém zasedání potom provinční ministr rozvedl trvalé hlavní priority života provincie, totiž vytváření bratrského společenství a výchovu jak počáteční tak trvalou.

 Večer se většina jak kapitulářů tak ostatních přítomných bratří z pražského i ostatních konventů zúčastnila mše v kapli svatého archanděla Michaela při hrobu bratří mučedníků, při níž byla dána čest předsednictví bratru Radimovi, který právě v ten den a v tu hodinu vzpomněl stříbrného jubilea svého kněžského svěcení. V homilii vyzdvihl nezapomenutelná slova svého světitele ve vzdáleném Erfurtu: "Toto je hodina Ducha svatého", čímž byli bratři i ostatní přítomný Boží lid hluboce povzneseni. Večer setrvali bratři v družné rekreaci (jež se pro všeobecný úspěch opakovala i druhého dne), její náladu udržovalo zvláště komorní trio veselého harmonikáře bratra Jaroslava s klarinetovým duem Majvald\'s.

 Druhého dne přednesl bratr provinční ministr zprávu o stavu provincie, která má v současné době 68 členů, z toho 54 se slavnými sliby, 14 s jednoduchými, žádného novice, jednoho kandidáta. Z bratří 7 neaspiruje na kněžství, 10 studuje teologii. Za tři roky bylo vysvěceno 10 bratří, zato 14 z řádu odešlo. Průměrný věk je 53 let, před třemi roky to bylo 50 let, tj. provincie stále ještě stárne: v důchodovém věku je 36 bratří, tedy téměř polovina, 16 bratří žije osaměle. Ministr pak mluvil o životě v jednotlivých domech, počínaje nejmladším "experimentem" v Plzni, pokračoval zprávou o provinčním a studijním domě v Praze, dále o Liberci, Moravské Třebové, Brně a Uherském Hradišti. Obšírně pak rozvedl situaci ve vracení tradičních klášterů, z nichž si ponecháváme jen malou část, sedm jsme darovali církvi, dva prodali, několik zůstává nedořešeno. Následovala zpráva o hospodaření, diskuse a zprávy z jednotlivých domů.

 Odpoledne v den Narození svatého Jana Křtitele pak došlo k napjatě očekávané volbě nových pěti definitorů, při níž byli do nové rady-definitoria zvoleni bratři: Jan Maria Vianney Dohnal, Jiljí Přibyl, Jeroným Jurka, Šebestián Smrčina, Paschal Novák. Byli tedy zvoleni vesměs noví bratři a došlo k zásadnímu omlazení: dosavadní definitoři měli průměrný věk 58 let, noví mají 35 let, tedy o 23 roků nižší, dosud nejmladší definitor měl 40 let, z nynějších má nejstarší 42 roků. Lze tedy očekávat, že vnesou do řízení provincie nové a mladé myšlenky při uchování autentické františkánské tradice trvající téměř osm staletí.

 Jednání pak pokračovalo návrhem programu provincie na další tříletí, který přednesl provinční ministr bratr Matouš a který pak byl prodiskutován, doplněn a jednohlasně schválen jako usnesení kapituly. Jeho hlavními body jsou důraz na vnitřní život a kontemplaci, formace a bratrství, pokračování v každoročních rohožkových kapitulách a vytváření dalších forem vzájemného styku, hledání nových forem služby lidem opravdu chudým, a v neposlední řadě hmotná i osobní pomoc POUTNÍKU.

 Pamětliví, že naším vlastním generálním ministrem je Duch svatý a že tenorem našeho života podle vzoru svatého otce Františka je kráčet v šlépějích našeho Pána Ježíše Krista, shromažďovali se kapituláři a ostatní bratři spolu s lidem přicházejícím do našeho kostela každého dne k rozjímání, ke kterému povznášející punkta dával bratr Bernard, ke konventní mši svaté s ranními chválami vedené a homilií obohacené provinčním ministrem, k polední hodince i k nešporám. Celé jednání se neslo v duchu udivujícím bratrskostí a minoritou, jež vyvrcholila výrokem jednoho bratra, který na návrh svého přemístění do zodpovědnějšího a náročného úřadu pokorně odvětil: "Eto vaše dělo!" což všichni v dojetí přijali s pochvalnými projevy.

 Schválením usnesení a závěrečným požehnáním provinčního ministra však dílo kapituly neskončilo. Byly na její závěr zvažovány návrhy na nové obsazení dalších úřadů v provincii, především ve výchově, vnitřní i vnější činnosti a představených jednotlivých domů, jakož i účelné přesuny bratří mezi jednotlivými konventy. Tyto návrhy vyžadují pečlivé zvážení a rozhoduje o nich kapitulní kongres, což je prakticky první zasedání nového definitoria provincie, které bude zasedat koncem července, tedy dříve, než budete mít toto číslo POUTNÍKA v ruce.

Radim Jáchym OFM

sekretář kapituly