Tomczak, Salezy OFM

 Paschal Baylon se narodil roku 1540 ve Španělsku v chudé, ale hluboce zbožné rodině. Dětství a mladá léta strávil jako pastýř stáda bohatého statkáře. Ve 24 létech šel za hlasem povolání a vstoupil do řádu sv. Františka. Že si zvolil toto řeholní společenství, nebylo náhodou. Přitahovala ho do něj především živá eucharistická zbožnost, chudoba a prostota, tak charakteristické pro františkánskou duchovnost.

 

 

 Po vykonání noviciátu mu představení navrhli, aby studoval teologii s perspektivou přijmout kněžské svěcení. Tuto nabídku Paschal nepřijal a tvrdil, že není hoden sahat po tak vysoké důstojnosti. Do konce života zůstal prostým a pokorným řeholním bratrem. V klášteře vykonával různé úlohy. Byl vrátným, almužníkem, zahradníkem, sakristánem. Tato poslední povinnost mu dávala nejvíce radosti, neboť mohl téměř nepřetržitě přebývat v blízkosti eucharistického Ježíše a sloužit jako ministrant při Nejsvětější oběti.

 

 

 Všechny ostatní úkoly, které mu byly svěřeny, plnil s mimořádnou horlivostí a ochotou. Uprostřed četných prací a povinností byly však jeho duch a srdce vždy u oltáře a svatostánku. Když jako almužník přicházel do některé vesnice, nejdříve navštívil Ježíše v kostele. Po návratu do kláštera jeho první kroky směřovaly do kaple, aby se poklonil Ježíši. Nejdražšími svátky mu byly Zelený čtvrtek a slavnost Božího těla. Připravoval se na ně posty a jinými způsoby pokání, a noci trávil v modlitbě a rozjímání.

 

 

 Kristus mu udělil dar vlitého poznání. Díky jemu mluvil o obtížných pravdách víry a nesrozumitelných místech Písma s podivuhodnou jasností a jednoduchostí. Při svém apoštolátu užíval i psaného slova. Je autorem několika textů mystického rázu, mnoha modliteb a básní. Jejich hlavním námětem je eucharistie.

 

 

 Jeho láska ke Kristu skrytému v Nejsvětější svátosti šířila se mezi řeholními spolubratry, potom překročila klášterní zdi a zasáhla bližší i vzdálenější okolí. Všichni, kdo se s ním setkávali, stávali se horlivějšími v službě Bohu a lepšími ve svém každodenním jednání.

 

 

 Sv. Paschal miloval nade všechno pravdu víry o eucharistii, a byl připraven dát za ni i svůj život. Tato příležitost se naskytla v roce 1576, když byl vyslán svými představenými s naléhavým listem do Paříže za generálním ministrem řádu. Cesta vedla krajinami ovládanými hugenoty, kteří nevěřili ve skutečnou přítomnost Krista v eucharistii. V Orléansu byl zadržen a na náměstí mu byla v přítomnosti mnoha obyvatel města položena otázka: Věříš, že Kristus je skutečně, reálně přítomný v Nejsvětější svátosti? Odpověď byla okamžitá a rozhodná: Věřím! a způsobila opravdovou bouři mezi přítomnými, takže jen zázrakem unikl mučednické smrti.

 

 

 Jan Pavel II. napsal v apoštolském listu O tajemství a úctě eucharistie (1986), že "pravá úcta k eucharistii stává se školou aktivní lásky k bližnímu... Eucharistie nás k této lásce vychovává nejhlubším způsobem, neboť ukazuje, jakou hodnotu má v Božích očích každý člověk, náš bratr a sestra, neboť každému tímto způsobem Kristus dává sebe sama pod způsobami chleba a vína". Tato slova se ověřila na životě a postoji sv. Paschala. Miloval všechny lidi s jemným a současně vřelým citem. Chudí, nemocní, pocestní nacházeli v něm bratra i srdečného ochránce. Se zvláštní péčí a láskou se choval k hříšníkům a lidem zkaženým. Ve svém životě se řídil zásadou, které byl věrný až do konce: Vůči Bohu je třeba mít srdce dítěte, vůči bližnímu srdce matky, a vůči sobě srdce soudce. Zemřel roku 1592 o slavnosti Seslání Ducha svatého. Svatořečen byl Alexandrem VIII. roku 1690. Jeho liturgická památka se slaví 17. května.

 

 

 Papež Lev XIII., který z celého srdce podporoval myšlenu organizování mezinárodních eucharistických kongresů, apoštolským listem z 28. 11. 1897 ustanovil sv. Paschala "zvláštním patronem eucharistických kongresů a všech sdružení věnujících se úctě Nejsvětější svátosti" a uznal jej za jednoho z největších ctitelů Nejsvětější svátosti mezi všemi kanonizovanými svatými. Na letošní rok připadá tedy sté výročí této pocty prostému Menšímu bratru.

 

 

 Salezy Tomczak OFM

 

 

Przewodnik Katolicki 21/9

 

 

 Z polštiny přeloži

 

 

 Radim Jáchym OFM