Mlčoch, Lubomír OFS

Donedávna o vesnici na soutoku Bečvy a Moravy věděli jen rodáci a lidé z blízkého kraje. Do popředí pozornosti médií se dostala teprve díky záplavám, jako snad nejvíce postižená obec. V Troubkách n/B jsem se narodil a prožil dětství, mám tady sestru a bratra, bratrance a sestřenici. Co postrádám na dosavadním vidu a slechu o živelné katastrofě, je její duchovní rozměr: co nám Bůh chtěl říci dopuštěním těch záplav na naší Moravěnce drahé, jak jsme jen pár dní předtím zpívali o slavnosti svatých Cyrila a Metoděje?

V neděli 13. června jsem v obvyklou dobu stál před kostelem sv. Markéty v Troubkách. K mé velké radosti kostel zůstal stát. K mému velkému zklamání byl kostel zavřen a mše svatá se nekonala. Ačkoliv byla pouť, svátek patronky a legendární mučednice, v místním jazyce "hody". Proč nebyly nejen hody ve světském smyslu, který bohužel i zde stále více převažoval, ale ani hody nejsvětější oběti? Nevím. V troskách několika domů jsem zahlédl, jak jejich majitelé cosi hledají: nenašel jsem odvahu se jich zeptat, proč není mše. (Mši svatou, vysílanou v přímém přenosu Českou televizí sloužil v místním farním kostele arcibiskup Jan Graubner dne 27. .7. – pozn. redakce.)

Pociťuju potřebu nějak víc duchovně zažít vše, co se stalo. Možná i právě proto, že nemohu záplavu brát neosobně a že se to dotýká mých blízkých, neodvažuju se dosud vyslovovat žádné domněnky ani soudy. Proč spadl zrovna dům mému bratranci i jeho dětem, ačkoliv zrovna s ním jsem se vidíval při mých návštěvách doma pravidelně v kostele? Co bude dělat, když je důchodce a špatně chodí? Co bude dělat těch několik set čerstvých bezdomovců a jak rozdělí vesnici skutečnost, že té přece jen převažující většině obyvatel domovy zůstaly? A jak se s odstupem času všichni postaví ke skutečnosti hrůzných zážitků, pocitu ohrožení života, zkázy a ztráty všeho? A protože na tyto otázky neznám odpovědi, pokusil jsem se spíše zalistovat v Knize Knih a vybral jsem jakousi mozajku citátů, v nichž ke člověku již před dávnými časy promlouval Bůh ústy žalmistů, proroků a svatopisců na "mediální scéně" lidu Staré i nové Smlouvy.

Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti /Žalm 30/29//

"Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši, zachovals mi život mezi těmi, kdo do hrobu klesli. Zpívejte Hospodinu jeho zbožní a vzdávejte díky jeho svatému jménu. Vždyť jeho hněv trvá chvíli, ale jeho laskavost po celý život, zvčera se uhostí pláč, zjitra však jásot."

Soud i milost /prorok Ezechiel, 36,25-27/

"Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí ode všech svých nečistot, očistím vás ode všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je."

Plesejte Bohu, naší síle /Žalm 81/

"Slyš, můj národe, chci tě napomenout, Izraeli, kéž bys mne poslouchal. Nesmíš mít boha jiného, nesmíš se klanět bohu cizímu".

Hrozby a zaslíbení /prorok Izajáš, 12,1/

"Děkuji ti Hospodine: rozhněval ses na mě, ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu. Bůh je má spása, bez obavy mohu doufat. Bůh je má síla a má chvála, stal se mou spásou."

Vzájemná snášenlivost /sv. Pavel v Listu Římanům 14,17/

"Boží království nespočívá v jídle a pití, ale ve spravedlnosti, pokoji a radosti, jaké dává Duch svatý".

Pravá svoboda z Božího ducha /sv. Pavel v Listu Galatským 5/

"Žijte duchovně, a nepropadněte žádostem těla".

U Hospodina je slitování, hojné je u něho vykoupení" /Z knihy proroka Barucha, 4,28-29/

"Jako vaše mysl tíhla k tomu, abyste se od Boha vzdalovali, tak se ho snažte po svém obrácení zase hledat s desetkrát větší horlivostí. Ano, ten který na vás dopustil neštěstí, s vaším vysvobozením vám dá zase věčnou radost".

Vznešenost Boha Stvořitele /Žalm 93/92/

"Hospodin kraluje, oděl se velebností, oděl se Hospodin, opásal se mocí. Dal světu základ, že nezakolísá. Pevný je trůn tvůj od pradávna, jsi od věčnosti. Zdvihají řeky, Hospodine, zdvihají řeky svůj hlas, zdvihají řeky svůj hukot. Mocnější než hukot mnohých vod... mocný je Hospodin na výsosti."

Jeremiáš, prorok poslaný k nevěrnému lidu /Jer 14/

"Proč nás ... biješ nezhojitelnou ranou? Čekáme blaho, a hle zděšení! Poznáváme Hospodine svoje bezbožnosti, i nepravosti svých otců, že jsme zhřešili proti tobě. ... Rozpomeň se a neruš svou smlouvu s námi!"

Láska silnější než smrt /Píseň písní 8, 6b-7a/

"Silná jeko smrt je láska... Její výheň je výheň ohně, plamen Hospodinův. Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví".

Jdt 8, 25-27

"Děkujme Hospodinu, našemu Bohu, on nás zkouší, jako zkoušel naše otce. Myslete na to, jak jednal s Abrahámem a Izákem a co všechno se stalo Jakubovi. Jako je nezničil, když zkoumal jejich srdce, tak ani nás. Hospodin švihá ty, kteří jsou mu blízko, aby jim dal výstrahu".

Láska nejvyšším darem /sv. Pavel v 1. listu Korintským /13,7/

...."Láska všechno omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všechno vydrží".

A snad závěrem obtížná otázka, obtížná zejména pro postižené: jsme schopni se přidat ke Chvalozpěvu stvoření našeho otce, sv. Františka, když říká:

"Ať tě chválí můj Pane, všechno, co jsi stvořil,....
ať tě chválí, můj Pane, bratr vítr a vzduch i oblaka,
jasná obloha i každé počasí, kterým živíš své tvory.
Ať tě chválí můj pane, sestra voda, která je velmi užitečná, pokorná, vzácná a čistá"...

Lubomír Mlčoch OFS