Čech, Zdirad

28. listopadu   +1476

Jako mladík toužil po kartouze, jenže Bůh ho nevolal do tiché samoty, ale k napravování světa. Žák sv. Bernardina Sienského, přítel a nástupce sv. Jana Kapistrána, slavný kazatel, navracel do lůna církve prodejné ženy, italské bratříky i české kacíře, poskytoval rady a služby císařům a králům, jako legát sloužil sedmi papežům. Neúnavně procházel kraje  mezi jižní Itálií a Polskem, včetně Dalmácie, Slavonie, Bosny, Uher a Čech. Na jedné ze svých cest v papežských službách zemřel v Neapoli, která ho uctívá jako svého patrona. Bylo mu pětaosmdesát let.

Kresbu světce provázejí znakové štíty papežů, kterým sloužil jako legát, Martina V., Evžena IV., Mikuláše V., Kalista III., Pia II, Pavla II. a Sixta IV., dále znakový štít papeže Urbana VIII., který dal Jakuba z Marchie zapsat mezi blahoslavené, protože ho Hospodin oslavil mnoha zázraky, a znak papeže Benedikta XIII., který ho po dalších zázracích roku 1726 prohlásil za svatého. Dole vlevo je štít italské provincie Marchie, podle které má světec jméno, a vpravo štít Neapole, která chová jeho ostatky.

Zdirad Čech