Františkáni o eucharistii - Sv. Bonaventura

 Představovat "serafického Učitele" sv. Bonaventuru  z Bagnoreggio (1217-1274) čtenářům Serafínského  POUTNÍKA snad není nutné. Byl velkým teologem i význam-  ným mystikem: z jeho obsáhlého díla uvádíme dvě ukázky  z obou těchto oblastí vztahující se k eucharistii -  úryvek z Traktátu o přípravě na mši sv. a modlitbu  Transfige jako díkůčinění po mši sv.

 

Z traktátu o přípravě na mši svatou

 

 Všimni si, že nejvhodněji se Kristus skrývá právě pod těmito dvěma způsobami, neboť chléb a víno jsou nejlepším pokrmem pro celého člověka; vždyť chléb oživuje tělo, a víno přechází v krev, která je sídlem duše (srov. Lv 17,11);  - nejlépe vyjadřují čistotu duchovního pokrmu, protože jejich požívání je považováno za základnější a obecnější, nebudí odpor a snáze se při něm uchová čistota;  - nejlépe označují Kristovo tělo a krev; chléb totiž označuje Tělo, které bylo posečeno, vymláceno, semleto při umučení, zhněteno a upečeno jako v peci, v ohni Boží lásky na oltáři Kříže; víno pak znamená Krev vylisovanou trýznící- mi Židy z vinného hroznu, to znamená z Kristova těla, na lisu Kříže (srov. Iz 63,3);  - dokonale označují Kristovo tajemné tělo, totiž církev skládající se z mnoha věřících předurčených k životu, jakoby z četných zrn a vinných bobulí.

 

 "Kristus se každý den obětuje za nás tajemným způsobem, poněvadž každý den upadáme." Proto cokoli se děje při mši, všechny ozdoby a obřady, nepředstavuje nic jiného než Kristovo umučení. Při mši svaté je proto třeba mít na mysli především Kristovu smrt. Kristus sám v Lukášově evangeliu říká: "To konejte na mou památku" (Lk 22,19), a Apoštol v prvém listu Korinťanům píše: "Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud nepřijde" (1 Kor 11,26), pochopitelně k soudu. Chceš-li se zapálit láskou a hořet, uvaž "nesmírnou sladkost požívání jeho nejsvětějšího těla" a pohleď, "jak dobrý a sladký je jeho Duch v nás" (Mdr 12,1), a jak vhodný, zdravý a životo- dárný pokrm dal nám náš nebeský Otec.

 

 Glos sw. Franciszka, 4/1997  Z polštiny přeložil: Radim Jáchym OFM

 

Modlitba "Transfige"

 

 Pronikni, nejsladší Pane Ježíši, nejhlubší nitro mé duše nejlíbeznější a nejspasitelnější ranou své lásky, pravou, laskavou, přesvatou apoštolskou láskou, aby má duše umdlévala a rozplývala se vždy jen láskou a touhou po tobě; tebe aby si žádala, po tvých příbytcích toužila, chtěla se rozplynout a být s tebou.  Dej, aby má duše lačněla po tobě, chlebe andělů, pokrme svatých duší, chlebe náš vezdejší, nadpodstatný, jenž obsa- huje všechnu sladkost a vůni, i všechnu rozkoš a líbeznost;  aby po tobě, na kterého touží patřit andělé, stále lačnělo a tebe požívalo mé srdce, a sladkostí tvé lahodnosti byly naplněny hlubiny mé duše;  po tobě ať stále žízní, prameni života, zdroji moudros- ti a poznání, zdroji věčného světla, bystřino rozkoše, bohatosti Božího domu; okolo tebe ať stále krouží, tebe hledá, tebe nalézá, k tobě směřuje, k tobě dochází, o tobě rozjímá, o tobě mluví, a všechno ať koná k chvále a slávě tvého jména, s pokorou a zdrženlivostí, s láskou a potěšením, s lehkostí a vroucností, s vytrvalostí až do konce;  a jen ty buď vždy mou nadějí, veškerou mojí důvěrou, mým bohatstvím, mým potěšením, mým jásáním, mou radostí, mým odpočinkem a klidem, mým pokojem, mou lahodností, mou vůní, mojí sladkostí, mým pokrmem, mým osvěžením, mojí pomocí, mojí moudrostí, mým údělem, mým vlastnictvím, mým pokladem, ve kterém ať je pevně, mocně a neochvějně zakořeněna má duše i mé srdce. Amen.

 

Z latiny přeložil
Radim Jáchym OFM