Alexa, Petr OFS

Při profesi jsme slíbili žít evangelium: „Proto slibuji žít ve svém stavu po celý zbytek svého života evangelium Ježíše Krista v Sekulárním františkánském řádu a zachovávat jeho řeholi.“

 

 

Abych mohl evangelium žít, musím vědět, co mám žít, musím tedy evangelium znát. Proto nás Konstituce vybízejí:

 

 

„Sekulární františkán, zavázaný následovat Kristův příklad a jeho učení, je povinen osobně a vytrvale studovat evangelium a Písmo svaté.“ (Konstituce 9,2a)

 

 

Jen výjimečně mluví Konstituce o tom, že něco je naší povinností. Většinou doporučují či vyslovují přání, co máme dělat. Tím více mají naši pozornost upoutat místa, kde mluví o povinnosti. Na prvním místě máme studovat evangelium - to je naše řehole, ale nesmíme zapomínat ani na další knihy Písma sv. Proto Konstituce mluví o studiu evangelia a Písma svatého. Když zdůrazňují osobní studium, tím říkají: Slyšení Božího slova ve mši svaté či při jiné příležitosti ti nenahradí jeho osobní čtení a rozjímání. Po Písmu nemáme sáhnout jen občas, máme ho vytrvale studovat. Nejlepší cesta je vyhradit si denně čas na Písmo. Nikdo se nemůže vymluvit na to, že nemá každý den alespoň chvíli času. Číst je možno postupně všechna evangelia i další knihy Písma nebo jít cestou, kterou nabízí církev: Přečíst si vždy čtení a evangelium připadající na ten den. Tak můžeme s církví během tří let projít všechna důležitá místa Písma.

 

 

Také sv. František se na počátku po svém obrácení často obracel k Písmu, když hledal Boží vůli. Tak mohl ke konci svého pozemského života, když byl už nemocný, vyznat jednomu bratrovi: „Bratře, je dobré číst Písma, je dobré hledat v nich Pána, našeho Boha; už jsem si však zapamatoval tolik z Písma, že mi to k rozjímání a uvažování úplně stačí. Víc nepotřebuji, znám dobře Krista chudého a ukřižovaného.“ (2 Celano 105) Jak znám Krista já, jak znám jeho slova z Písma?

 

 

Františkova úcta k Božímu slovu: „Proto napomínám všechny své bratry a posiluji je v Kristu, aby, najdou-li kdekoli napsaná slova Boží, zacházeli s nimi co nejuctivěji ...“ (List generální kapitule 4)

 

 

Mne velice oslovilo, když jsem nedávno viděl jednoho bratra františkána, který zavadil rukávem hábitu o Nový zákon, takže spadl ze stolu na zem. Okamžitě jej zvedl se slovy: „To jsem nechtěl!“ a uctivě knihu políbil. Musel jsem se sám sebe zahanbeně ptát: Jak je to s tvou úctou k Písmu sv.? Jak se prakticky projevuje? Jak zacházíš s knihou Písma sv.?

 

 

Pro četbu Písma sv. nezapomínejme na lásku ke druhým: František vyzývá bratra Petra Cataniho, aby dal matce dvou bratří prosící o almužnu první Nový zákon, který řád měl: „Ať ho prodá kvůli své nouzi, neboť právě tato kniha nás napomíná, abychom chudým spěchali na pomoc. Mám za to, že se Bohu bude víc líbit, když jí knihu darujeme, než když z ní budeme číst.“ (2 Celano 91)

 

 

Evangelium a Písmo sv. ve společenství: „Bratrské společenství a jeho představení ať prohlubují lásku k radostné zvěsti a ať bratřím a sestrám pomáhají, aby ji znali a rozuměli jí tak, jak ji, pod vedením Ducha, hlásá církev.“ (Konstituce 9,2b)

 

 

Jaké místo má Písmo sv. v setkáních našeho bratrského společenství? Jak si vzájemně pomáháme, abychom Písmo a zejména evangelium znali a rozuměli mu, jak nás k tomu Konstituce vybízejí?

 

 

Petr Alexa

 

 

(O svých zkušenostech, jak číst Písmo sv. soukromě i jak s Písmem pracujete ve vašem společenství se můžete podělit s ostatními. Pište na adresu: Petr Alexa, Krčská 981, 140 00 Praha 4)