Nový františkánský mučedník ve Rwandě

Jáchym, Radim OFM

     "Právě dnes ráno jsme dostali zprávu, že včera večer v Kigala v Rwandě před kostelem Svaté rodiny byl zavražděn misionář z řádu Menších bratří P. Vjeko Ćurić. Je to další oběť v dlouhé řadě misionářů, kteří svou lásku ke Kristu a k africkému lidu dosvědčili obětí svého života", oznámil Jan Pavel II. při Anděl Páně 1. února letošního roku na náměstí sv. Petra.

    Bratr Vjeko, původem bosenský Chorvat a od roku 1983 misionář v Africe, byl zasažen osmi ranami z pistole. Pohřeb se konal 3. února za předsednictví apoštolského nuncia v Rwandě Mons. Janusze Juliusze. Spolu s celou biskupskou konferencí Rwandy celebrovalo 136 kněží. Zastoupeni byli také řeholníci a řeholnice působící v Rwandě spolu s asi 30 Menšími bratry, mezi kterými byl generální ministr bratr Giacomo Bini a generální definitor pro Afriku bratr Peter Williams. Mezi účastníky byli i předseda vlády a další příslušníci vlády, a dále velké množství křesťanů. Bratr Vjeko byl pohřben v Kivumu v kostele, který postavil a při kterém byl farářem.

    Na konci liturgie zaměřil generální ministr na přítomné tuto výzvu: "Jménem celé františkánské rodiny chtěl bych zanechat všem Rwanďanům z celého srdce zvláštní přání: Nechejte se usmířit Kristem! Nechejte, aby vám Pán daroval svůj pokoj, totiž pokoj a smíření, za které Vjeko obětoval svůj život!"

                                  FRATERNITAS 30/1998

     O bratru Vjeko Ćurićovi (někdy je jeho jméno přepisováno jako Kurič) jsme psali ve své reportáži z Rwandy v POUTNÍKU č. 7/94 až 5/95, jeho fotografie je v č. 4/95. Připojujeme ještě jednu starší historku z jeho působení v Africe, která ukazuje, jak mu při jeho působení smrt hrozila neustále.

     Dne 20. dubna letošního roku (1996) o půl osmé večer (tedy již potmě), když se br. Vjeko Ćurić vracel ze své denní práce v diecézi Kabgayi do svého domu v Kivumu v Rwandě, postavili se proti němu tři ozbrojení mladí muži v civilu, dva s dlouhými noži a třetí s puškou. V domě nebyl nikdo. Donutili ho pokleknout a tak ho drželi v šachu. Chvíli si s ním vyměňovali názory, potom přikázali Vjekovi, aby se otočil ke zdi. Ten využil situaci a rychle vyspurtoval do domu: do přibouchnutých dveří se zaryly dvě kulky z pušky. Dům byl temný; aby ho nebylo vidět, svlékl si bratr Vjeko bílou košili, vyběhl zadními dveřmi ven a jen několik metrů za domem vylezl na strom. Nato řekl jeden z banditů: "Hledá pušku!" a všichni tři zmizeli. Náš bratr tak zůstal na živu jako zázrakem, díky "bratru" stromu.

                                     FRATERNITAS 10/1996

                    Z němčiny přeložil: Radim Jáchym OFM