Moc, Alois OFM

Rač nás, v tebe věřící, vroucně tebe prosící,

Dary sedmi podělit!

l. Rač nás, v tebe věřící. – První věřící, kteří v jeruzalémském sále očekávali příchod Ducha svatého, a věřící každé doby mají účast na  zaslíbení Ducha svatého. Všichni, kteří patří Kristu, jsou Kristem doporučováni navštívení, péči a útěše Ducha svatého. My všichni jsme údy Těla církve a Duch svatý, který církev oživuje, chce dávat život milosti, svého ducha a nebeské dary všem  – každému podle jeho  postavení v duchovním Těle církve: „Jednomu totiž Duch dává dar moudrosti, jinému zase  tentýž Duch poskytuje poznání, jinému opět se dostává od téhož Ducha víry, jiný zase má od  téhož Ducha dar uzdravovat, jiný konat zázračné skutky, jiný promlouvat pod vlivem vnuknutí, jinému zase je dáno, aby dovedl rozeznat, jakým duchem se co nese, jiný může mluvit rozličnými (neznámými) jazyky a jiný zase má dar, aby uměl vykládat, co  tím jazykem bylo řečeno. Toto všechno působí jeden a tentýž  Duch. On vhodně přiděluje každému zvlášť, jak chce“ (1Kor 12,6-11). Proto učí sv. Augustin: „Čím je duše pro naše tělo, tím je Duch svatý pro duchovní Tělo Kristovo.“ Tyto dary milosti se ovšem vztahují více na posvěcení jiných než na sebeposvěcování. Jsou však v církvi, která je povolána posvěcovat lidi, a mají velký význam.

 Jako však Duch svatý rozděluje tento druh darů v takové různosti, tak to činí i s dary, které se týkají vlastního posvěcení. Tak má jistě i pro tebe vhodné milosti připravené ve správné míře, když o ně budeš opravdu naléhavě prosit.

2. Vroucně tebe prosící. – Stejně jako jistá a radostná naděje naplnila srdce všech, kteří byli shromážděni v jeruzalémském večeřadle, tak také ty neustávej v modlitbě a neztrácej naději, i když Duch svatý tě nechává na sebe čekat. Spíše bys měl zdvojnásobit své prosby. Neboť kdo jiný tě učí tak naléhavě se modlit, než právě tento Duch svatý, který své vlastní modlitby nemůže nechat neoslyšeny. „Ještě maličko, a přijde ten, který má přijít, a nebude otálet.“ Nejen to, ale čím déle otálel, tím většími milostmi a dary tě odškodní za všechnu námahu čekání.

3. Sedmi dary podělit. – Jak bohatě rozdělil Duch svatý sedm darů při svém příchodu na apoštoly a první věřící! Jakým světlem moudrosti byli náhle naplněni a jaké hluboké pochopení tajemství víry jim bylo uděleno! O daru rozumu nám dosvědčuje první skvělé kázání bývalého rybáře Petra. Jakou dobrou radu měl Petr po ruce, když zasaženi jeho kázáním se tázali: „Bratři, co máme dělat?“ A co říci o daru síly, zbožnosti a bázně Boží, které tehdy naplňovaly srdce všech! Jaké štěstí, radost a pokoj Boží vešel v onu hodinu do jejich srdcí!  Přitom bázeň Boží vyloučila z jejich srdcí každou lidskou bázeň a strach z lidí. To byl poklad sedmi darů, které přinesl Duch svatý všem shromážděným ve večeřadle. Tento poklad však je nevyčerpatelný, je připraven i pro tebe a Duch svatý jej bude správně rozdělovat nejen podle potřeb tvé duše, ale mnohé ponechává i tvé volbě. Proto vzývej Ducha svatého právě o ten dar, po kterém tvé srdce touží, a uvidíš, že Duch svatý vyslyší prosby těch, kteří jsou stále ochotni plnit jeho přání po posvěcování duše. „On dá dobrého Ducha těm, kdo jej o to prosí.“

Alois Moc OFM