Novéna k Duchu svatému (9)
Moc, Alois OFM
Uděl v ctnosti prospěchu, v smrti dodej útěchu
a dej v radost věčnou vjít!
1. Uděl v ctnosti prospěchu! – Dary a milosti Ducha svatého nám ukládají, abychom jich dobře užívali, ne abychom je zakopali jako poklad. Duch svatý ti pomáhá při pěstování různých ctností a při dobrém využívání tohoto pokladu. Jeho dílem je každé ctnostné dílo, které konáš. Proto vždy je dobré říkat s Pavlem: „Nikoli já, ale milost Boží se mnou.“
Jestliže jsi bohatý na víru, ozdobený čistotou, vyzkoušený v mírnosti a trpělivosti, horlivý v modlitbě, obětavý v lásce k bližním, buď za to vděčný Duchu svatému!
2. V smrti dodej útěchu – uděl blaženou smrt! Blažená smrt je poslední z darů milosti pro tento pozemský život, která v sobě uzavírá vedení duše Duchem svatým během celého jejího pozemského života. Neboť je-li pravda: „Jak člověk žije, tak také umírá,“ potom celý jeho život je významný pro blažený nebo nešťastný konec – smrt.
Duch svatý ti nabízí včas milost opravdového obrácení, uděluje sílu odporovat pokušení, učí tě modlit, abys nepodlehl pokušení, vlévá ti útěchu, aby ses neomrzel pro utrpení a starosti tohoto života konat dobro, vede tě naprosto jemně a mocně vzhůru, až konečně poslední den uzavře tento řetěz. Duch svatý se stará, aby ďábel neoklamal duši ještě v posledním okamžiku a nesvedl ji k pádu. Smrt je blažená, když se při umírání opravdu vyjadřuje víra, naděje a láska, když se smrt stává věrným odleskem zbožného života. To je poslední milost Ducha svatého v pozemském životě. „Veď mne, Pane, po své cestě, a budu kráčet v pravdě!“ – jak končí žalm 16: „Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, po tvé pravici je věčná slast.“
3. A dej v radost věčnou vjít! – To je poslední cíl Ducha svatého při vedení duší. Zde je chce učinit opravdu svatými, aby je mohl tam učinit opravdu blaženými. Zde jim nabízí světlo milosti, tam světlo slávy. Zde je skrytým hostem duší, tam jsou ony jeho hosty, které sytí blažeností bez konce. A opravdu je Duch svatý blažeností nebe jako Dech lásky Otce a Syna, radostí a blažeností těchto obou. V něm prožívá Otec a Syn zároveň nekonečné štěstí božské podstaty. Je to Duch svatý, který i nás v nebi oblažuje.
Lásku, kterou vléval do našich srdcí, promění tam v moře blažené lásky. Radost, kterou nám zde vléval zbožností, tam vyzáří v nebeskou radost. Pokoj srdce, který jsme zde měli skrze něho, dokoná se tam v nevýslovné štěstí věčného pokoje v Bohu. Tam Duch svatý bude nás objímat celou svou Láskou. Proto je pravdivý nápis na jednom hrobě v katakombách v Římě: Vive in Spiritu Sancto – Žij v Duchu svatém.
Ale ani tělo, které v pozemském životě sloužilo Duchu svatému, nebude zapomenuto. Apoštol nás ujišťuje: „Když ve vás sídlí Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás“ (Řím 8,11).
Tím bude dílo Ducha svatého dokončeno. Dílo, které však bude trvat věčně, bude věčně obšťastňovat, bude věčně oblažovat.
Potom budeš vidět a budeš žasnout a budeš jásat v Duchu svatém bez konce, neboť tam existuje radost bez konce!
Alois Moc OFM