Čech, Zdirad

6. února                     + 1612

Eufranius da Giovanni se sice v Městě Leonisse narodil do vznešené rodiny, ale brzy osiřel. A když dospěl na práh dospělosti, poděkoval příbuzným za starostlivost, odmítl nevěstu, odešel do Assisi ke kapucínům a přijal jméno Josef. Když dosáhl kněžského svěcení, vyprosil si, aby směl jít do Cařihradu a pečovat tam o křesťany, vězně a otroky, a působit jako misionář mezi mohamedány. A protože byl úspěšný, pověsili ho Turci na šibenici. Jenže tam visel tři dny a tři noci, a byl pořád živý. Čekalo by se, že ho sundají a useknou mu hlavu, ale sundali ho a poslali pryč. Odešel do Umbrie a stal se proslulým hlasatelem. A pak onemocněl a měl být operován. Protože  tenkrát ale ještě nebyla vynalezena anestetika, chtěli lékaři pacienta podle obyčeje svázat provazy. Bratr Josef odmítl. Vzal do ruky kříž, upřel pohled na obraz našeho Pána, který za nás na kříži trpěl, a mohlo se řezat. Pak ještě dlouhá léta přiváděl duše k Bohu, oslavován ještě za života i později po smrti mnoha zázraky.

Kresbu světcovy postavy provázejí znaky papeže Klimenta XII., který dal bratra Josefa z Leonissy r. 1737 zapsat mezi blahoslavené, a papeže Benedikta XIV., který r. 1746 potvrdil jeho svatost.

Zdirad Čech