Čech, Zdirad

7. srpna                                                              + 1638

Jedním z nejpodivuhodnějších květů křesťanské historie je habešská církev. Svým původem dosahuje až k době svatých apoštolů a vlastně tajuplným kultem Archy úmluvy až do časů starozákonních, a po rozvratu africké provincie římského impéria, kdy vzdorovala náporu ariánských barbarů, se stala osamělým ostrovem v moři islámu. Čas od času se k ní vypravovali misionáři (na hranici mezi legendami a historií jsou návštěvy rytířů z Jeruzalémského království), kteří mnohdy podléhali nepřízni kraje i lidí. Také čtyřčlennou misii, vypravenou kardinálem de Richelieu, ohrožovali mohamedáni, a proto se bratří rozdělili a putovali z Káhiry ve dvojicích, jako apoštolové. úspěšně šířili Dobrou zprávu a pracovali pro unii koptské církve s Římem, až se bratří Agatangelo (rodným jménem Francesco Nourry či Nouvois) a Kasián (Cassiano, z portugalské rodiny Lopez-Netto)setkali s nepřítelem, který jim pomohl slavně dojít do nebe. A že měli mocní lidé těch končin smysl pro humor, oběsili bratry kapucíny na jejich vlastních cingulech.

Kresbu postav blahoslavených mučedníků provází dole znakový štít kardinála Armanda Jeana du Plessis de Richelieu, který je poslal na cesty, a nad ním znakový štít svatého papeže Pia V., který na Nový rok 1905 schválil jejich úctu.

Zdirad Čech