Na cestě k jubileu 2000

Knie-Górna, Jadwiga

 2. Symbolika Svaté brány

 Člověk jako duchovně-tělesná bytost potřebuje symboly, aby si přiblížil to, co je duchovní; často mu mlhavé chápání jejich bohatého obsahu může říci víc než slova. "Symbolem" byl původně nazýván odlomený kousek kosti nebo jiného předmětu do hry, jehož hrana odpovídala hraně zbylé části tak, že je bylo možno složit dohromady. Mezi příbuznými a přáteli bylo zvykem dávat si takové kousky.

 Při jubilejních slavnostech Svatá brána symbolizuje bohatství milostí, které je možno dostat v podobě odpustků. Církev zde často cituje Ježíšova slova: "Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí" (Jan 10,1-2). Svatá brána představuje cestu spásy. Když jí člověk prochází, musí změnit svůj život, je to přechod ze stínu do jasu, z brány pozemské do brány nebeské.

 Myšlenka začínat slavnostně Svatý rok otevřením Svaté brány pochází z doby papeže Alexandra VI. Ten vyhlásil poprvé rok 1500 za Svatý rok. On také ustálil slavnostní obřad zahájení slavnosti, když bulou Inter Curas z 20. prosince 1499 vyhlásil zvláštní ceremoniel slavení jubilejních roků. úlohou vytvořit jej pověřil velkého liturgistu Burcardo, který do posledních podrobností připravil jak modlitby, tak i celý obřad. Ten je závazný podnes při všech jubilejních slavnostech v Římě.

 Svatou bránu otevírá a zavírá osobně papež ve svatvečer Narození Páně. Analogickou ceremonii slaví kardinálové delegovaní papežem v dalších třech římských patriarchálních bazilikách (sv. Jana v Lateráně, Panny Marie Větší a sv. Pavla). Na období Jubilea se zřizuje zvláštní služba, která se stará o vstup do čtyř bazilik. Při otevírání a zavírání Svaté brány užívají se dva důležité atributy - kladívko a zednická lžíce.

 Dne 24. prosince při slavnosti zahájení Svatého roku přistupuje papež k bráně a vyslovuje formuli: "Otevřete mi bránu svatosti..., otevřete mi bránu, neboť Pán je s námi!"; potom třikrát udeří do zazděné brány, která se otevře. Po obřadním očistění brány papež jí projde jako první. Symbolika ran kladivem je široce rozpracovaná. Mezi nejdůležitější symboly patří první úder, který je znamením odvrhnutí tvrdých kamenů lidských hříchů a zatvrzelých srdcí hříšníků. Odstranění kamenů představuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Udeření do skály navazuje rovněž na Mojžíše, který tak vyvedl ze skály vodu - symbol očistění.

 PRZEWODNIK KATOLICKI 16/1999

 zpracovala: Jadwiga Knie-Górna

 z polštiny přeložil Radim Jáchym OFM

 (poznámky v závorkách překladatel)