Zlaté jubileum sestry Veroniky od Božské tváře

Ke svému jubileu nám sestra napsala: „Do kláštera v Litoměřicích jsem vstoupila ve 24 letech v r. 1948. Byla jsem vždycky šťastná, protože jsem milovala své povolání. Obláčku jsem měla 26. 9. 1948 a první svaté sliby 8. 12. 1949. Za rok jsme musely klášter opustit. Byly jsme přes rok internovány ve františkánském klášteře v Turnově. Odtud nás vyvezli do továrny ve Varnsdorfu. Po půl roce jsme byly přeřazeny do domova důchodců, kde jsme (a v jiných úSP) pracovaly jako ošetřovatelky do r. 1977. Tehdy nás bylo pět sester. Byla to strastiplná léta. Potom jsme odešly do charitního domu přestárlých sester do Oseka u Duchcova, odkud nás už naše mladé sestry v r. 1990 dovezly do Šternberka, kde prožíváme své stáří v láskyplném ovzduší našich mladých sester.

Můj Otče,

Má duše tě velebí a vzdává ti díky za tvou nesmírnou lásku, za všechna tvá dobrodiní, za tvou shovívavost a trpělivost, kterou jsi měl se mnou, za padesát let řeholního života. Utíkám se k tvému milosrdenství a prosím tě, nehleď na mé hříchy, ale na svou lásku a na své milosrdenství.  Prosím tě o tvou božskou pomoc do dalších let, jestli mi je daruješ, a o tvou milost, abych šťastně překročila práh věčnosti. Buď ti chvála, sláva, čest a díkůvzdání ode mne a od všeho stvoření.

Můj drahý Ježíši,

Chci tobě s velkou bázní a láskou znovu říci své ANO ke všemu, co budeš denně žádat ode mne. Tebe, můj Bože, ať velebí má duše.

S. M. Veronika od Božské tváře

V neděli 13. 6. 1999 blahořečil Svatý otec Jan Pavel II. 108 mučedníků z doby druhé světové války. Mezi nimi je i naše spolusestra klariska-kapucínka M. Terezie od Dítěte Ježíše. Narodila se r. 1902 ve Varšavě, do kláštera klarisek-kapucínek vstoupila r. 1923, věčné sliby složila r. 1928. V klášteře vykonávala různé služby, byla vrátnou, sakristiánkou, knihovnicí, novicmistrovou a rádkyní. 2. 4. 1941  vyvezli Němci všechny sestry z kláštera v Przasnyszu do koncentračního tábora v Dzialdowie, kde sestry trpěly v těžkých podmínkách. S. Terezie onemocněla tuberkulózou a zemřela 25. 7. 1941. Dva týdny po její smrti byly všechny její spolusestry zázračně z tábora propuštěny.