Bl. Josefína Leroux, klariska, mučednice
Čech, Zdirad
22. (23.) října + 1794
Francouzští revolucionáři jednou dospěli k přesvědčení, že po vítězství rovnosti, volnosti a bratrství je nezbytné rozehnat konvent klarisek ve starobylém městě Cambrai. Sestra Josefina Leroux se napřed vrátila k rodičům a později odešla do nedalekého města Valence, do domu voršilek, v jehož zdech žila i její rodná sestra Marie Scholastika. Jenomže se ukázalo, že po vítězství rovnosti, volnosti a bratrství je nutné rozehnat i konvent voršilek, a tak se sestry skryly v soukromých domech věrných přátel. Ale co naplat, pro vítězství revoluce to bylo málo. Bylo třeba sestry najít a pochytat a uvěznit a odsoudit. Voršilek bylo s matkou představenou Klotildou Papillon deset, s nimi čtyři šedé sestry a jedna klariska, Josefína. Pak sestry zpívaly Tebe, Bože, chválíme a Loretánské litanie, a hlas jejich sboru slábl, jak hlava za hlavou padala pod gilotinou. A pak bylo ticho. Rovnost, volnost a bratrství mohly slavit vítězství.
Kresbu postavy sestry Josefíny provází znak papeže Benedikta XV., který dal v roce 1920 jména valentinských mučednic zapsat do seznamu blahoslavených.
Zdirad Čech