Knie-Górna, Jadwiga

 3. Symboly a znamení poutníků

 Od dávných let lidé putují na posvátná místa. Poutníky poznávali všeobecně podle oděvu. Dnes zůstává cíl putování stejný, na rozdíl od dřívějších poutníků se však ti dnešní oděvem neodlišují.

 Říman - tak se nazýval každý, kdo připutoval do Říma na pouti k hrobům svatých apoštolů Petra a Pavla - nosil prostý oděv kajícníka spolu s odznaky, které kromě toho, že symbolizovaly zbožnost, plnily i funkci vstupenky a jisté ochrany, kterou respektovaly všechny společenské skupiny. Oděv poutníka se vyznačoval krátkou pláštěnkou zvanou pellegrina (pelerína, od pellegrinus = poutník) nošenou na všedním obleku, kloboukem s širokým okrajem zavázaným pod bradou, jenž chránil poutníka před deštěm a sluncem, a charakteristickou poutnickou holí zvanou brodone zakončenou koulí, k níž byl připevněn šátek. Každý z těchto předmětů má svou symboliku. Pelerína označuje trpělivost poutníka, jenž má být připraven na všechno, co ho z Boží vůle potká na pouti. Poutnická hůl představuje víru, která zahání zlo, železná koule na jejím konci je symbol odolnosti vůči pokušením a šátek znamená naději na očistění v budoucím životě. Důležitým symbolem římských poutníků byla rovněž mušle, spojovaná jinak s poutěmi do Santiago de Compostella (k hrobu apoštola sv. Jakuba). Byla zavěšena na šatech a během cesty sloužila jako nádobka k pití vody z pramenů, s kterými se setkali. Jiným atributem bohatších poutníků byla korunka nošená na krku, šatech či klobouku.

 Oblek poutníka se během doby měnil, a tak počáteční kající oděv zhotovený ze slabě vydělané kůže je v XVI. století zaměněn za různobarevné kající hrubé látky, jejichž barva stanovila příslušnost k určité skupině kajícníků. V XVII. století se oděv poutníka v závislosti od jeho majetnosti stává šatem velmi elegantně a bohatě vyzdobeným výšivkami a krajkami. Poutnická hůl rovněž podlehla změně a stala se jakýmsi doplňkem elegantního oděvu.

 Poutníka vracejícího se do vlasti bylo možno poznat po větších i menších symbolech a památkách nošených na znamení, že dorazil do Říma a získal jubilejní odpustky a požehnání. Zpočátku vracející se poutníci nosili tzv. scapolari (škapulíře) čili pásy látky ušité na způsob peleríny, a tzv. pazienze ("za" vytrvalost) čili malé čtverečky upletené na způsob síťky z tenkých pásků materiálu posvěceného na posvátných místech. Často to byly kousky hábitů řeholníků pečujících o hroby mučedníků.

 S uplynutím let se zvyky poutníků změnily. V Římě pak začali vyrábět medailky a medailony na památku poutě v jubilejních létech; ty nejčastěji představovaly apoštoly Petra a Pavla, Svatou Tvář Veroniky, klíče sv. Petra, papežskou tiáru a Ukřižování. Tyto medaile byly vyráběny z olova a cínu, tedy z kovů snadno plasticky zpracovatelných. Bohužel se jich do dnešní doby mnoho nezachovalo.

 PRZEWODNIK KATOLICKI 17/1999

 zpracovala: Jadwiga Knie-Górna

 z polštiny přeložil Radim Jáchym OFM

 (poznámky v závorkách překladatel)