Vánoční sonet
Kindl, Hubert
Před branami noci zůstávám nedočkavě stát,
s náskokem několika dní před mágy z východu.
Tak je to každým rokem, snad navždy a napořád.
Alespoň v něčem mají prostí lidé výhodu…
Čekání srdce pocity štěstí zaplavuje
a nedokážu je vyjádřit žádnými slovy.
Čas z večera poslední minuty odkrajuje
na cestě k právě se rodícímu chlapečkovi.
Chci přijít s pokorou v duši, v upřímném pokání.
Vždyť jsem poznal, co je důležité a co není
v životě, v jeho smyslu, v nejvlastnějším poslání.
Světýlka pochodní po stráních si spolu hrají,
míří k lesu, zváni k Františkovu překvapení.
A brány noci se v tuto chvíli otvírají…