Čech, Zdirad

14. (23.) prosince                      + 1583

Valencijský rodák Mikuláš Faktor (Nikolás Factor) se podle otcova přání měl stát kupcem. Jenže měl duši umělce, malířské a hudební nadání, a ke všemu přilnul k ideálům svatého Otce Františka. Protože je jen těžko možné představit si méně vhodného adepta na kupectví, otec povolil a sedmnáctiletý mladík směl studovat u observantů. Mělo to být k dobrému. Horlivost v apoštolátu, hloubka kázání a rozvážnost při rozhodování v duchovních i světských věcech mladému knězi brzo přinesly úctu a věhlas nejen mezi bratřími, kteří ho volili za kvardiána a provinciála.  Na přání samotného krále Filipa II. se později stal spirituálem u madridských klarisek. Pocta střídala poctu, přátelé, příznivci i mocní tohoto světa  procházeli Mikulášovým životem, ale vír společenského úspěchu ho nepohltil. Dokonce mu život podle zvyklostí observantů připadal příliš pohodlný, tak si u představených vyprosil, aby směl na čas odejít k rekolektům, a když jejich provincie zanikla, ke katalánským kapucínům. Krátce před blaženou smrtí provázenou mnoha zázraky se stačil vrátil domů, k observantům ve Valencii.  Tady byl na začátku adventu 1538 přijat do řádu a na konci adventu, po pětačtyřiceti letech, vzat do nebe.

Kresbu Mikulášovy postavy provázejí znak Valencie a znakový štít papeže Pia VI., který dal jeho jméno zapsat do seznamu blahoslavených.

Zdirad Čech