Čech, Zdirad

12. prosince                       + 1306

Usilování o dokonalost je jistě chvályhodné, tím spíše, jde-li o snahu dokonale zachovávat řeholi sv. Otce Františka. Je ale něco, co si zaslouží ještě větší chvály, jak dobře ukazuje příklad blahoslaveného Konráda, rodem z Ofidy. Františkánský hábit oblékl jako čtrnáctiletý v askonském konventu, později byl poslán do konventu ve Foranu (tam před lovci zachránil vlka, který pak dům hlídal) a pak, pro svou výtečnost, do Verny, kde obdržel kněžské svěcení. Pak se stal členem kongregace celestinů (nezaměňovat s poustevnickým řádem téhož jména, založeného týmž svatým papežem Celestinem V.), jednoho z plodů silného a horečného hnutí o dokonalé zachovávání původní řehole. Jenomže mnozí horlivci, ovlivněni bouřlivou dobou, ztratili míru pro souvislosti,  ztratili rozumnou míru pro představu o své vlastní důležitosti a někteří, což je nejbolestnější, ztratili i ctnost poslušnosti, kterou musel tak bolestně protrpět sám zakladatel řádu. Konrád se toho všeho uchránil. Když papež Bonifác VIII. kongregaci zrušil, poslechl, vrátil se k bratřím a zemřel v konventu v Bastii u Assisi. Po čtrnácti letech bylo jeho tělo přeneseno do kostela sv. Františka v Perugii, pak ke sv. Bernardinovi do Sieny.

Kresbu postavy blahoslaveného Konráda provázejí znakové štíty papežů svatého Celestina V. a Bonifáce VIII. a znak papeže Pia VII., který r. 1817 schválil úctu.

Zdirad Čech