Františkovo charisma po kapucínsku
Šváček, Augustin OFMCap.
Středem Františkova života je Bohočlověk Ježíš Kristus, a to chudý, ponížený a ukřižovaný fokolarínsky – Ježíš opuštěný. Promlouval k němu z kříže a z Písma sv. – z evangelia. Proto František hořel ke Kristu „serafickou láskou“ a skrze něho objímal láskou každého člověka i tvora: žije evangelium v bratrství. Nenásleduje Krista sám, ale ve skupině, malém společenství.
Toto jeho evangelní bratrství vychází z pochopení Božího otcovství: „jeden je váš Mistr“, jeden je váš Otec a „vy všichni jste bratři“ (Mt 23,8-10) a projevuje se synovskou důvěrou k Otci, prostotou, jednoduchostí života, smyslem pro humor, podmaňující veselostí… až po „dokonalou“ radost. Projevuje se také dobrotivostí, pozorností lásky, velkorysostí, zdvořilostí /(noblesou), solidárností, uctivostí ke každému stvoření – univerzálním bratrstvím či kosmickou spolupatřičností.
Kdo jde za Kristem podle příkladu sv. Františka, žije:
- bratrství v modlitbě afektivní a kontemplativní, soukromé i společné (chvály liturgické i volné, spontánní),
- bratrství v pokání a radostné kajícnosti; František chápe kajícnost jako:
- ctnost pokání, obrácení, vnitřní proměnu srdce: „obraťte se a věřte“,
vzájemné bratrské napomínání, revizi života ve společenství, být přísný vůči sobě a mírný vůči druhým,
- svátost pokání, smíření.
Radikální obnova světa začíná „ode mne“ a projevuje se aktivním nenásilím v boji se zlem. Tak se buduje civilizace lásky.
Františkova kajícnost znamená – věrně se otevírat Duchu svatému a jeho vedení, rozhodně se odříkat všeho, co nás vzdaluje od Boha,
- bratrství v chudobě a pokoře (minoritě) – nestarat se přespříliš o budoucnost, nedělat si
zásoby, neshromažďovat majetek, peníze, ale zbavovat se jich, pokud je nepoužíváme; více spoléhat na Boží prozřetelnost. Nelpět na ničem stvořeném, ani na vlastní vůli. Proto milovat poslušnost, ukřižovanost,;
- bratrství v apoštolátu, evangelizaci, při vnější činnosti mezi lidmi – v církvi a pro církev. V této vnější činnosti nikdo nepracuje sám, „sólově“, ale raději vždy v týmu. A dáváme
přednost práci mezi „nejmenšími“, těmi, kteří jsou na okraji společnosti.
Augustin Šváček OFMCap.