Berlowska, Joanna OFS

Poslušnost vůči představeným SFŘ

 

 

 

 Tento úkol je někdy velice obtížný. Mělo by se začít od pochopení rozdílu mezi SFŘ a různými skupinami laiků působících v církvi. Do SFŘ se nehlásíme, jak je tomu v případě různých hnutí a sdružení působících v církvi, ale vstupujeme, absolvujeme přípravnou dobu, dobu výchovy a pak skládáme profesi žít podle řehole. Proto také nás zavazuje poslušnost vyplývající z řehole vůči našim představeným zvoleným na kapitulách, vůči místním, krajovým, národním společenstvím i společenství mezinárodnímu.

 

 

 

 Není se co divit, že je obtížné říkat člověku, nejednou letitému, že se má přizpůsobit pokynům představeného, který snad je proti němu mladší věkem i co do příslušnosti k SFŘ, možná méně vzdělaný, případně jeho způsob existence či uspořádání života se ve společenství příliš nelíbí.

 

 

 

 Na tomto místě se odvolejme na spisy sv. Františka:

 

 

 

 "A vidí-li někdy podřízený něco, co by pro jeho duši bylo lepší a užitečnější než to, co mu přikazuje představený, ať to, co poznal, přinese dobrovolně Pánu jako oběť a ať se snaží pečlivě vykonat to, co si přeje představený; neboť to je pravá poslušnost plná lásky, která se Bohu líbí a bližnímu je k spáse" (Napomenutí 3).

 

 

 

 Než začne kapitula, modlíme se s prosbou o světlo Ducha sv. a věříme, že volby se uskuteční ve shodě s Boží vůlí. Představený s radou přijímá dobrovolně odpovědnost za společenství místní, krajové či národní, a všichni sestry i bratři se společně modlí a děkují Bohu za jejich volbu.

 

 

 

 Když jsme volbu rady s Boží pomocí vykonali, máme se nyní v duchu poslušnosti přizpůsobovat jejím doporučením a provázet ji modlitbou, aby dokázala řídit společenství co nejlépe. Je povolána k tomu, aby sloužila s odpovědností a ochotou; a nestavme se do dvou skupin: "my" a "oni", abychom řeholi a z ní plynoucí zásady vykládali po svém. Myslím, že toto jsou někdy pozůstatky minulého období, které se přenesly na nejrůznější organizační struktury, nevyjímaje SFŘ.

 

 

 

 Na druhé straně představení si mají uvědomovat, že představenství je zodpovědná služba sestrám a bratřím, a třeba být vždy připraveni postavení jak přijmout tak i opustit.

 

 

 

 Opět si připomeňme ze spisů sv. Františka:

 

 

 

 "Nepřišel jsem, abych si dal sloužit, ale abych sloužil, praví praví praví Pán (srov. Mt 20,28). Kdo jsou postaveni nad jiné, ať se chlubí tímto úřadem jen tak, jako kdyby byli určeni k službě mýt bratřím nohy. A zarmoutí-li je, když jsou zbaveni úřadu představeného, víc než kdyby byli zbaveni služby mýt nohy, pak si tím víc naplňují měšec ke škodě pro duši (srov. Jan 12,4)" (Napomenutí 4).

 

 

 

 Při volbách lze někdy pozorovat dva krajní postoje. Některým z bratří a sester tolik záleží na volbě do určitého úřadu, a to ne jen proto, aby sloužili druhým; jiní naopak, kteří by mohli udělat mnoho dobrého, nechtějí kandidovat na žádnou funkci, případně jejich ctižádost může uspokojit jedině nejvyšší úřad ve společenství. Odpovězme si, zda to je poslušnost vyplývající z řehole a přijetí Boží vůle?

 

 

 

 * Pro poslušnost vůči představeným v místním společenství je důležitá účast na modlitebních a formačních setkáních naplánovaných radou s představeným - uvědomme si, jak obtížné je často některým lidem přijít dvakrát za měsíc na setkání, a zda jsme se zamysleli, kolik času, sil a zdraví věnují třebas představení a členové krajových rad, aby navštívili nejednou velmi vzdálená společenství v kraji, a nejen oni, kolik sekulárních františkánů se angažuje v různých dílech pomoci potřebným.

 

 

 

 * Aby společenství rostlo duchovně spojené bratrskou láskou, jsou nutné časté kontakty sester a bratří, ať na setkáních, tak i účastí na společných aktivitách různého druhu, pochopitelně podle možnosti osob ve společenství sdružených.

 

 

 

 * Dále jsou třeba bratrské rozhovory, které pomáhají vzájemnému obohacení, jakož i napravování nesprávného chování různého druhu, k němuž také může dojít, anebo nevhodného způsobu chápání, jak uskutečňovat náboženské praktiky.

 

 

 

 * Představený společenství společně s duchovním asistentem si mají všímat, aby ve společenstvích vládla zdravá zbožnost, a sekulární františkáni se mají přizpůsobovat doporučením.

 

 

 

 * Ve shodě s generálními konstitucemi představený spolu s radou odpovídá za duchovní rozvoj místního společenství a jeho činnost, pomáhá a vytyčuje směry a opravuje nesprávnosti. Krajová rada se přizpůsobuje doporučením národní rady, a národní rady v každé zemi jsou podřízeny mezinárodní radě se sídlem v Římě.

 

 

 

 Tak jsme všichni spojeni bratrskými pouty v duchu sv. Františka a poslušností jedni vůči druhým. Duchovní zralost sekulárního františkána spočívá v schopnosti respektovat a přizpůsobovat se rozhodnutím představených, která vyplývá ze složené profese žít podle Kristova evangelia. Proto, sestry a bratři, snažme se zachovávat věrnost naší řeholi, a nechť nám zachování poslušnosti vůči Boží vůli, církvi i našim představeným pomůže k pevnému vykročení k svatosti.

 

 

 

 Joanna Berlowska OFS

 

 

 

 Glos sw. Franciszka 9/1999

 

 

 

 z polštiny přeložil Radim Jáchym OFM