Schneider, Herbert OFM

 10. Znamení spásy

 

 

 Tomáš z Celana vypravuje o uzdravení člověka od nádoru, když se ho František dotkl hůlkou v podobě TAU. Rána se zahojila, ale zůstala na ní jizva ve znamení TAU (3 Cel 159).

 

 

 Událost nechce vyprávět jen o uzdravení jednoho údu, ale vypovědět víc: Obnovené stvoření nachází v něm i své vlastní znamení, svou podobu: v TAU.

 

 

 Nač je přirozenost již zařízena, ukazuje se právě v jejím způsobu uzdravení: stává se poslem spásy, z níž žije.

 

 

 Blaho života, které je uzdravením obnoveno, hlásá zároveň spásu, kterou stvoření nachází své vlastní naplnění. V znamení TAU je znázorněna. Vykoupením a záchranou Ježíšem Kristem, který je plně člověkem, je darována plná spása, i těla.

 

 

 Uzdravení je důležité, a přece samo nestačí pro křesťanskou životní cestu.

 

 

 Tak je služba nemocným i každá jiná služba pro blaho člověka důležitá a dobrá, avšak křesťanské povolání má hlubší základ. Chce ohlašovat spásu a všechno stvoření zahrnout do této spásy.

 

 

 Tímto způsobem se šíří prostor pro lásku a my vstupujeme do oblasti chvály. Uzdravená rána se znovu stává voláním chvály Stvořiteli všech tvorů. Přirozenost není jen uzdravena, ale zahrnuta do nového stvoření, jak to ukazuje znamení TAU. 

 

 

 

 

11. Znamení pokání

 

 

Na opata Antonína Velikého, který již ve 3. století šířil znamení TAU, odpovídali bratři sv. Antonína ještě v době Františkově. TAU jim bylo uzdravujícím znamením pro nemocné.Od bratří sv. Antonína, kteří sídlili v Římě vedle Lateránské baziliky  a k nimž možná František zavítal, musel poznat i znamení TAU.

Jejich ošetřování malomocných stálo pod znamením TAU. Myšlenka péče o malomocné, plné odříkáním se tak mohla projevit v úctě k TAU.

 

 

Služba chudému dostává výraz ve znamení TAU. František vyznává ve svém Odkazu, že „konat pokání“ znamená prokazovat chudým (malomocným) milosrdenství.Tak symbolizuje TAU obsah tohoto tak uzpůsobeného „života pokání“, službu chudým.

 

 

František, který sám se stal chudým a s láskou chudým sloužil, mohl vidět v TAU znamení i pro své bratrské společenství. Pod znamením TAU získává jeho bratrstvo svou identitu, sebeporozumění svého životního úkolu jako chudí.Ve znamení TAU se jejich život pokání jako přiklonění se k chudým stává spásnou událostí osvobození a záchrany. František to nazývá milosrdenstvím. To nespočívá jen v tom, prokazovat chudému dobro, ale otevřít mu srdce a plně jej přijmout jako člověka. Nepotřebujeme tedy umělá pokání, ale jít za jediným skutečným pokáním, totiž solidárností a milosrdenstvím s lidmi v jejich hořkých životních zkušenostech.

 

 

Jek často nemůžeme anebo nechceme dán žádné dary a pomoc. K tomu se pak ještě od chudého odvracíme. Když se však na ně díváme ze srdce: na jejich chudobu a jejich existenci na okraji, dochází k výměně lidskosti. Dívat se chudobě do tváře, protože tak se lidé dívají i na naši vlastní chudobu, to je odkaz Chudého z Assisi.

 

 

 

 

Herbert Schneider OFM

Kaffke-Verlag-Ascheffenburg, 1989

 

 

z němčiny přeložil Radim Jáchym Ofm

 

 

 

 

Příště: Znamení naplnění

 

 

           Znamení záchrany