Čech, Zdirad

29. prosince                                                                + 1342

Gerard Cagnoli byl ještě chlapcem, když zemřel jeho otec, a třiadvacetiletým mladým mužem, když zemřela jeho matka. Dal sbohem rodnému městečku Valenza Po v severoitalském piemontsku, vzdal se světa a vydal se jako poutník a žebrák na pouť po svatých místech. Putoval na jih, do Říma, Neapole, do Katánie  a přes celou Sicílii, až po sedmnácti letech došel do nejvzdálenějšího místa – západosicilského města Trapani.   Tam se dozvěděl o svatém životě  biskupa Ludvíka z Anjou (POUTNÍK 8/1998), a byl tak uchvácen, že vstoupil do konventu Menších bratří. A protože jemu samotnému na hledání správné cesty dobře posvítil příklad světce, sbíral a sepisoval životy světců františkánské rodiny, aby mohly ozářit cestu i jiným. Svatě zemřel r. 1342, v pětasedmdesátém roce svého života, v palermském konventu.

Kresbu blahoslaveného svatopisce provází znaky zemí a ostrovů, kde se těší obzvláštní úctě: Sicílie, Toskány, Marchie, Ligurie, Korsiky a Majorky, znaky sicilským měst, která byla v jeho životě obzvláště důležitá: Randazza, kde vstoupil do řádu, Palermo, kde zemřel a kde jeho ostatky očekávají na vzkříšení, a Trapani, kde nalezl co hledal, a konečně znak papeže Pia X., který dal r. 1908 zapsal jeho jméno do seznamu svatých.

                                                                                              Zdirad Čech