Blahoslavený Artur František Bell OFM
Čech, Zdirad
11. prosince + 1643
Vzhledem k neutěšeným náboženským poměrům v rodné zemi musel Artur Bell, když chtěl jít za hlasem svého srdce, opustit Anglii a do františkánského noviciátu vstoupit jako bratr František ve španělské Segovii. To mu bylo osmadvacet let. Po dvou letech byl přeložen do konventu v Douai a po dalších dvanácti letech odešel jako první provinciál do nově založené provincie ve Skotsku. Po pěti letech, když už místní poměry dostatečně uspořádal, se jako misionář vrátil do vlasti. Tam byl po šesti letech dobrého díla uvězněn, sťat a rozčtvrcen. Protože úcta k němu nezapadla do zapomnění, začal před sto lety jeho beatifikační proces, který došel úspěšného konce. Angličtí mučedníci byli k úctě oltáře pozdviženi v několika skupinách několika papeži, jenže pořadatelům současných příruček o beatifikacích posledních desetiletí nestálo za to, aby vyjmenovávali jednotlivé účastníky těch skupin, a tak namísto obvyklého znaku papeže, který úctu schválil, provází kresbu postavy blahoslaveného mučedníka znak papeže Urbana VIII., za jehož panování, r. 1643, obdržel vítěznou palmu.
Zdirad Čech