Čech, Zdirad

20. ledna                                              + 1491

Když Smeralda, dcera Bernarda a Macaldy z rodu Colona-Calafato projevila touhu vstoupit do kláštera klarisek, byl z toho tak velký poprask, že si sestry netroufaly ji přijmout. Tolik se obávaly hněvu jejích bratří, kteří již pro svou o mnoho let mladší sestřičku vyhlédli podle svého mínění vhodného ženicha a měli s ní jiné plány. Ale ty se neměly naplnit. Umřel ženich, umřel pan Bernard a poměr sil v rodině se změnil, protože paní Macalda patřila ke Třetímu řádu a panna Smeralda, uchvácená odkazem sv. Otce Františka, reformou sv. Bernardina a dobrým dílem bl. Biskupa Matouše z Agrigenta, trvala na svém. Přijala hábit klarisek a jméno Eustochia a brzo zápalem svého zaujetí dosáhla toho, že sestry přistoupily k observantské reformě (některým se to ovšem zpočátku nelíbilo, jenže nová sestra měla schopnost dělat zázraky, tak se bály vystoupit proti ní), pak směla s dovolením papeže Kalista III. Založit nový klášter a stala se jeho matkou představenou, a mezi jejími dcerami byly i její rodná matka a mladší sestra (a obě žily tak, že jejich památku připomíná Františkánské martyrologium). Přijměte Ukřižovaného za otce, řekla na smrtelném loži shromážděným sestrám, a On vás naučí všemu potřebnému. A nebyla to poučka, kterou by znala z knih: promodlila se k ní a propracovala celým svým životem a potvrdila ji mnoha zázraky, kterými ji Bůh oslavil za života i po smrti.

 Mezi blahoslavené ji vřadil r. 1782 papež Pius VI. Jemu a papeži Kalistovi III. patří znakové štíty, které kresbu blahoslavené abatyše Eustochie provázejí.

(Pozn.: Eustochiinu matku Macaldu, která také přijala řeholní jméno Eustochia, připomíná Františkánské martyrologium ke dni 17. října a sestru Františku 20. listopadu.)

                                                                                              Zdirad Čech